Zase jednou se podařila dobrá věc, která pomůže alespoň části nemocných lidí. Od ledna 2020 platí snížený limit výdajů na „započitatelné doplatky na léčivech, přípravky a potraviny pro zvláštní léčebné účely“.
Týká se osob, kterým byl přiznán invalidní důchod pro III. stupeň invalidity a osoby, které jsou invalidní ve II. a III. stupni, ale důchod jim nebyl přiznán pro nesplnění doby pojištění (tedy invalidita bez nároku na výplatu).
Limit pro výše uvedenou skupinu pojištěnců je 500,- Kč ročně. To znamená, že doplatky nad 500 Kč bude pojišťovna těmto lidem vracet. Je nutné pro uplatnění nároku najít Rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu III. stupně nebo Posudek o posouzení zdravotního stavu při uplatnění nároku u osob, které jsou ve II. a III. stupni invalidní (ale pro nesplnění délky pojištění jim invalidní důchod není vyplácen). Kopii tohoto dokumentu musíte do konce roku 2019 předat osobně nebo zaslat poštou své pojišťovně nebo pověřit nějakou osobu, aby kopii dokumentu předala. V případě takového osobního předání (nebo pověřenou osobou) mějte kopie dvě. Jednu předejte, na druhou si nechte potvrdit převzetí úředníkem. Pojišťovny by vám měly sdělit, že jste v evidenci osob, kterým platí snížený limit započitatelných doplatků na léčiva a potraviny pro zvláštní lékařské účely.
Informace jsou citovány z dopisu od Mgr. Václava Krásy, který je určen k šíření mezi občany, ale ani mezi lidmi zdravotně postiženými se o této výhodě příliš neví. Proto vás chci požádat, abyste o nich pověděli lidem ve svém okolí. Již dnes platí, že se některým lidem vrací peníze, které za léky v lékárně vydají „nad limit“, ale snížení na pětistovku bude významnou pomocí.
Co znamená nevyplácený důchod a proč stát nepomůže postiženým a nemocným v této kategorii? Málokdo ví, že pokud si neplatíte sociální pojištění, třeba proto, že pracujete v zahraničí, jste OSVČ a účetní Vám řekla, že to není povinné, nebudete mít z čeho brát. Což platí i pro manželky, které podnikatel nechá doma u dětí, protože se o ně přece postará a zajistí je. Upozorňuji, že se šetří i na nich, po letech zjišťují, že nebyly pojištěny.
Neplacení sociálního pojištění se může dotknout i malých dětí – pokud dojde k nečekané události – nehodě, nemoci s úmrtím, nemají děti nárok ani na sirotčí důchod. Nemocné a postižené můžeme trochu zajistit tím, že dostanou příspěvek na péči, kterou si mohou tím pádem zaplatit, mohou dostat různé dávky hmotné nouze, stát pomůže s bydlením, ale marná sláva, důchodem zajištěni dlouho nejsou. Nemusejí na něj dosáhnout ani v zahraničí, protože například v SRN je možnost takzvaného „minijobu“, kolem 500 Eur měsíčně, z něhož se ani tam žádné pojistné neplatí. V praxi znám hodně lidí, kteří jezdili přes hranice na brigády a úspěšně se vyhýbali platbám, protože jim to známí poradili. Dřeli, často jako řemeslníci, pořídili si domy, měli úspory – ale když přišla nemoc nebo úraz, všechno se postupně rozpustilo a o bydlení nakonec přišli. Znám dříve pracovité lidi, za nimiž dnes chodím za do ubytoven. Také si občas zanadávají, že jim stát nepomůže, ale když vysvětlím, jak to funguje, a že přece jenom jsou léčeni a mají možnost dávek jako kdokoliv jiný, chápou svůj starý omyl.
Prosím, dejte vědět všem svým známým a přátelům, kterých by se nová pomoc mohla týkat – třeba i jen někoho v jejich rodinách.
