Jednou ve čtvrtek jsem jako vždycky vytáhl z kůlny kolo a vyrazil za chlapama na schůzi do hospody. Žena za mnou volala, ať si pro jistotu vezmu ještě vestu, že prý bývá v noci chladno. Jenom jsem mávl rukou, ten kousek cesty přece zvládnu hravě i bez ní. V tu chvíli slunce ještě mělo sílu.
Dojel jsem na místo, postupně jsme se scházeli, vyprávěli, trochu si postěžovali a zahráli si partičku karet. Pak přišel Franta. Nos měl celý červený a v ruce kapesník, sedl si vedle mne, ale ani nás nepozdravil a chytl ho záchvat kašle. Pak nám úplně vyrazil dech, když si místo piva objednal horký čaj, a – což nás trošku uklidnilo – do něj něco ostřejšího, že mu to prý pomáhá proti rýmě a nachlazení.
Když jsem vyšel z hospůdky, úplně jsem se rozklepal. Pořádně se ochladilo. Pomyslel jsem si, že žena měla s tou vestou pravdu. Doma jsem si dal horkou sprchu a teplý čaj, ale ještě pod peřinou mi drkotaly zuby a cítil jsem, že na mě jde rýma.
Druhý den jsem byl jako mátoha. Unavený a celý rozbolavělý. Zůstal jsem ležet v posteli a cpal se vitamíny a tekutinami. Myslel jsem si, že jsem jen prochladl a nic z toho nebude, proto jsem hned den na to vyskočil z postele a vyrazil na pochůzky. Ani za několik dní mi ale nebylo líp. Právě naopak.
Kvůli bolesti celého těla a malátnosti jsem ani nedokázal dojít k doktorovi. Nakonec mne k němu žena musela odvézt. Ještě, že máme auto. Doktor mi řekl, že jsem chytil chřipku, ale byl jsem v tak pokročilém stádiu, že si mě tam rovnou nechali. Intenzivní péče a pár dní v nemocnici naštěstí pomohlo, takže už jsem zase doma, ale radši vůbec nemyslím na to, jak by to dopadlo, kdybych k tomu doktorovi nešel.
Vrátit se k tomu, jak jsem si žil před tím, nebylo vůbec jednoduché, takže mám jasno a příště pomažu do ordinace hned na začátku. V našem věku chřipka není jen tak a podceňovat ji se nevyplatí. Proto jsem se taky rovnou vyptal na možnosti očkování – nejlepší je prý to proti čtyřem kmenům chřipky. Už se na něj chystám. Vždyť i pan doktor říkal, že chřipku tady u nás v Česku ročně nepřežijí až dva tisíce lidí.
Příspěvek nám zaslal pan Jaromír.
