Moravskoslezská vědecká knihovna (MSVK) letos slaví své šedesátileté výročí. Dnes sídlí v přízemí a suterénu v pravém křídle Nové radnice v Ostravě, kam byla po válce umístěna původně na deset let. Od té doby už vznikl druhý projekt na novou budovu, která by lépe splňovala potřeby knihovny. Oba ale zůstaly jen na papíře a řešení je zatím v nedohlednu.
Knihovna vznikla 1. ledna 1951, tehdy jako Státní studijní knihovna. Při jejím založení jí bylo přisouzeno zaměření na obory hutnictví a hornictví. „Dnes už ale v jejích prostorách najdeme knihy, časopisy a zvukové záznamy ze všech možných oborů,“ říká vedoucí oddělení služeb čtenářům Marcela Tomášová. Kromě toho nabízí i množství publikací a audio nahrávek pro zrakově i sluchově postižené, také zajišťuje uchovávání povinného výtisku literatury vydané v kraji, včetně místních periodik a drobných tisků.
Knihovna už má 10 tisíc čtenářů
Knihovna se postupně stala důležitou kulturní součástí kraje. Začala si získávat své návštěvníky řadou výhod. Čtenář se může například předregistrovat. To znamená, že pokud potřebuje nějaké knížky, ale není v knihovně ještě zaregistrován, může si publikace objednat předem a registraci provede až v den vyzvednutí. Další výhodou je nově zavedená Meziknihovní výpůjční služba. Pokud MSVK některou publikaci nevlastní, je možné ji objednat z jiné knihovny třeba i ze zahraničí. Samozřejmostí je také nový systém rezervování knih, umožňuje objednávat publika ce přes internet. „Právě díky tomu stále roste počet výpůjček a čtenářů. Dnes je jich registrováno 10 000,“ chlubí se Marcela Tomášová. To jsou na jedné straně pozitiva, která tkví v přínosech vědecké knihovny. Je tu však mnoho problémů, se kterými se tato instituce musí potýkat.
Knihy jsou všude
Knihovna postrádá prostory pro studovny a konferenční místnosti. „V jiných knihovnách je možné pořádat tiskové konference s autory knih, u nás to ale možné není,“ říká vedoucí oddělení služeb čtenářům. Jedním z hlavních problémů je nedostatek prostoru pro uskladnění knih. Prostory Nové radnice nejsou přizpůsobeny přírůstku knihovního fondu, který je téměř 30 tisíc publikací ročně. Proto má knihovna na čtyřech místech v Ostravě ještě deponovaná pracoviště, odkud denně sváží objednávky čtenářů. Kromě finančního zatížení jde také o zdržení. Knihu si nemůžete odnést v den rezervace, ale musíte si pro ni přijít až v následující den.
Sklady jsou v tristním stavu
Každodenní svoz knih z několika kilometrů vzdálených skladů ovšem není jediným problémem. Deponovaná pracoviště nemají pro knihy ideální podmínky: ve skladišti na Prokešově náměstí je v některých místech až 90% vlhkost, pobočka Hynaisova se nachází ve staré a vlhké budově, budova v ulici Fr. Šrámka je bez výtahů a všechny materiály se musí v bednách vynášet ručně. „V nejlepším stavu je sklad v Cihelní ulici, kde ale zatím chybí topení. V zimě se teplota pohybuje jen okolo sedmi stupňů,“ smutně dodává Marcela Tomášová.
Další projekt jen na papíře
Všechny tyto problémy mohly být vyřešeny už v šedesátých letech, kdy vznikl projekt k výstavbě nové budovy. Nikdy se ale podle něj nestavělo a poměrně nedávno stejně skončila i známá Černá kostka. Další projekty jsou v nedohlednu a knihovníci se prozatím smiřují se skutečností, že je v nejbližší době stěhování do nové budovy nečeká.
Článek vznikl za pomoci Barbory Lapišové.
