Když jsou rodiče vysokoškoláci, obvykle to vyžadují i po dětech a vnoučatech. Bohužel ne každý ale může vysokoškolského vzdělání dosáhnout. Své o tom ví Jana, která lpí na dobrém studiu, učně ve své rodině nechce.
Já i manžel Adam máme vysokoškolský diplom, oba jsme inženýři, stejnou výši vzdělání jsme chtěli pro naše děti Karla a Evu. Naštěstí jsou obě děti po nás, a tak se pyšní také inženýrským titulem. Zatímco dcera si na škole našla studovaného přítele, který je dokonce doktorem psychologie, syn se nyní už se svou ženou seznámil někde na diskotéce, kde Erika pracovala za barem.
Nejdřív jsem mu tento vztah netolerovala a říkala mu, že má navíc. To se ale Karlovi samozřejmě nelíbilo a jeden čas se přestal se mnou bavit. Nakonec jsem tedy Eriku přijala do rodiny a svatbu mu schválila, i přestože jsem nadšená nebyla. Většina našich přátel je studovaných a říct jim, že naše snacha má výuční list, je pro mě potupa.
Ihned po svatbě Erika otěhotněla, za což jsem byla velmi ráda. „Když už nemá vzdělání, bude alespoň doma s dětmi,“ pochvalovala jsem si. Celkem se jim narodili tři děti, dva vnuci a jedna vnučka. Tři děti dají zabrat, a tak i po mateřské zůstala Erika s dětmi doma, i to jsem schvalovala: „Alespoň bude mít snacha dost času se dětem věnovat.“
Jenže naše vnoučata jsou bohužel po matce a učení jim vůbec nejde. Už na základní škole měli kluci trojky a ani vnučka to moc se svými dvojkami nezachraňuje. Jejich letošní vysvědčení mě až přivedlo k slzám. Navíc nejstarší vnuk se rozhoduje kam po základní škole a zatím to vypadá, že gymnázium nepřipadá v úvahu, a to i přes mou snahu a neustálé doučování.
Manžel mi říká, že škola není všechno a mít v rodině dobrého truhláře, automechanika nebo elektrikáře je dnes víc, než mít účetního nebo ekonoma. Svá vnoučata miluji, ale nemohu to přenést přes srdce, raději bych z nich viděla právníky a doktory. Vždyť ti mají v životě nějakou prestiž.
Nejen manžel ale i Karel s Erikou jsou proti mně a nechápou, jak těžké to pro mě je. Nyní tak vkládám veškeré naděje do vnoučat od dcery. Doufám, že alespoň ty mě nezklamou a budou mít vysokoškolské vzdělání jako jejich rodiče a prarodiče.
