Ačkoliv známe antibiotika téměř 100 let, pořád v jejich užívání tápeme. Zcela zásadní je, že mohou léčit jen onemocnění bakteriálního původu. A to chřipka ani běžná rýma nejsou. Naopak pomohou např. se streptokokovou angínou. Jak je to s ostatními chorobami? Kdy jsou nezbytná a kdy je nepotřebujeme?
Mezi běžné příčiny infekčních onemocnění patří bakterie nebo viry. Jaký je mezi nimi rozdíl? Viry jsou nebuněčné organismy, samy o sobě nejsou schopné růst ani se množit. Potřebují k tomu hostitele, tedy nás. Poté, co proniknou do buněk, stanou se jejich součástí. Proto je docela náročné zacílit na ně léky. Musíme spoléhat na naši imunitu, kterou někdy můžeme podpořit očkováním či „antivirotiky“. Úlevu mohou přinést i některé léky snižující projevy infekce. Bakterie jsou naprosto jiná kategorie.
„Bakterie řadíme mezi živé jednobuněčné organismy. Umí se samy rozmnožovat. Jsou poměrně odolné. Některé z nich jsou pro nás prospěšné, jiné ovšem mohou způsobovat nebezpečné infekce. S léčbou bakteriálních infekcí nám významně pomáhají antibiotika. Využíváme toho, že struktura bakterií a našich buněk je odlišná. Antibiotika pak cíleně působí právě na bakterie,“ vysvětluje zjednodušeně doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D., vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.
Když léčíme nachlazení antibiotiky, ničíme si jejich účinky
Velkým problémem posledních desetiletí je tzv. antibiotická rezistence neboli ztráta léčivých účinků ATB. Dochází k nim vinou jejich nevhodného nebo nadměrného užívání. Kvůli tomu zemře každý rok v Evropě až 33 000 lidí. Některé studie odhadují, že v roce 2050 bude mít na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, což by bylo více než rakovina.„Přístup k antibiotikům se změnil. Na počátku to byly unikátní léky používané v těch nejtěžších případech, během let se ale staly běžně dostupnými a nadužívanými. Věřte proto svému lékaři, který posoudí, zda je potřebujete. Pokud vám je předepíše, berte je dle instrukcí. Když se váš stav změní, proberte to s ním. Nikdy je ale nezačínejte užívat bez předchozí konzultace s lékařem, protože právě i kvůli tomu přestávají fungovat,“ dodává H. Žemličková.
Bakteriální infekce, které se léčí pomocí antibiotik:
- Streptokoková angína
- Spála
- Meningitida
- Černý kašel
- Tetanus
- Tyfus
- Lymeská borelióza
- Kapavka
- Syfilis
Virové infekce, na které antibiotika nezabírají:
- Chřipka
- Rýma
- Akutní bronchitida
- Laryngitida
- Spalničky
- Covid-19
- Klíšťová encefalitida
- Mononukleóza
- Neštovice
- Žloutenka
- Rotavirová průjmová onemocnění
Zdroj: Healthcare Infection Society UK, Státní zdravotní ústav, www.antibiotickarezistence.cz
