Činnost našeho srdce obvykle necítíme. Může se však stát, že pocítíme zrychlený tep. Běžně se vyskytuje při zvýšené fyzické činnosti nebo psychické zátěži. Vyskytne-li se mimo zmíněné situace, zbystřete.
Zrychlený tep se odborně nazývá tachykardie a jedná se o stav zvýšené srdeční činnosti. Někteří lidé mají přirozeně i v klidu více úderů za minutu, ale taková frekvence může značit i zdravotní problém.
Normální množství úderů srdce za minutu, tedy srdeční puls nebo také srdeční frekvenci, v podstatě nelze přesně určit. Počet úderů srdce závisí na člověku a různých faktorech v jeho životě. Může se pohybovat na stupnici od 60 až do 100 úderů za minutu.
Nižší puls i v klidu mohou mít profesionální sportovci, u kterých tato hodnota může klesnout i pod 50 úderů za minutu.
Různý počet úderů srdce
Počet úderů se může u lidí lišit i podle jejich pracovní náplně, jejich zájmů, podle toho, zda cvičí a zdravě se stravují, nebo mají naopak málo pohybu či hodně stresu. Srdce můžeme posilovat pravidelným alespoň půlhodinovým cvičením, zdravou stravou a celkově zdravým životním stylem. Tím se můžeme vyhnout i kardiovaskulárním onemocněním či jiným – například i dědičným – chorobám, případně alespoň minimalizovat riziko jejich vzniku.
Puls se také výrazně liší v různých věkových kategoriích. Novorozenci mají zpravidla vyšší počet úderů. U větších dětí pomalu klesá z 90 až 150 u miminek na 60 až 105 u 11–14letých dětí.
Běžně tep vlastního srdce necítíme a neuvědomujeme si ho. Když však nastane nějaký výkyv, pocítíme to téměř vždy. Totéž platí i při zvýšené srdeční frekvenci. Když se objeví více než 100 úderů za minutu, pozorujeme to na sobě jako bušení, které se odborně nazývá palpitace.
O tachykardii mluvíme i v případě, kdy se elektrický signál po srdci šíří jinak. To znamená, že se mění jeho dráha nebo vzniká jinde. Poruchy rytmu srdce mohou vznikat v předsíni nebo komoře. V nich také rozlišujeme další druhy a lokality problému.
Skupiny tachykardie
Na základě toho, kde tachykardie vzniká, rozeznáváme tři základní skupiny. Jedná se o sinusovou, síňovou a komorovou. U sinusové rozlišujeme fyziologickou a nefyziologickou. V prvním případě jde o krátkodobou epizodu a přirozenou reakci těla na situaci. Může se jednat například o nervozitu před zkouškou, strach z neznámé situace nebo z nepříjemné zkušenosti.
Nefyziologická tachykardie je pojmenování pro pravidelné a dlouhodobé bušení. To se vyskytuje jako průvodní jev jiného onemocnění, jako je například anémie, nízký krevní tlak nebo problémy se štítnou žlázou.
Předsíňových poruch známe několik. Jak vyplývá z jejich názvu, vznikají v předsíni srdce. V případě komorové tachykardie se jedná o velmi vážný druh.
Doprovodné příznaky
Právě kardiovaskulární onemocnění patří u nás mezi jedna z nejčastěji se vyskytujících. Ohrožují nejvíce lidí a často jsou zanedbávány, což jen zhoršuje jejich stav.
Spolu s bušením srdce se může objevovat neklid, nervozita i točení hlavy. Doprovází ho také zrychlené dýchání či třes. K těmto příznakům se může přidružit bolest či podráždění žaludku a pocit nadměrné únavy.
Mezi doprovodnými příznaky může být kromě bušení i zvýšená únava, snížená výkonnost či dokonce otoky končetin.
Množství faktorů
Za zvýšeným srdečním tepem může být několik faktorů. Nezdravá strava, málo pohybu, hodně stresu nebo konkrétní diagnóza. Může souviset s emocionálním stavem pacienta. Když jsme ve stresu a pod tlakem, naše tělo reaguje zvýšenou frekvencí srdce.
Jednorázově a v jedné konkrétní situaci tedy nemusí hned znamenat zdravotní problém. Ten vzniká, pokud jsme pod dlouhodobým stresem nebo emocionální zátěží.
Příčinou může být dokonce hypertyreóza. U hypertyreózy se jedná o vylučování většího množství hormonů štítné žlázy. Vylučuje jich více, než tělo potřebuje.
Bušení srdce se vyskytuje také při anémii nebo při plicních komplikacích.
Kofein i drogy
Setkáváme se rovněž s případy, kdy se jedná o reakci na kofein. Ten totiž i v kávě působí na srdeční frekvenci. Objevit se může zejména po zvýšeném množství zkonzumované kávy.
Kofein však nijak nepoškozuje srdce. Studie věnující se vlivu kofeinu na organismus prokázaly, že nemá velký vliv na výskyt srdečních onemocnění. Ale všeho moc škodí a to platí i pro pití kávy, protože 9 a více šálků denně zvyšuje riziko tachykardie.
Tachykardii mohou způsobit i známé škodlivé látky – ne nadarmo se jim říká škodlivé. Jedná se o nadměrnou konzumaci alkoholu, drog nebo i cigaret. Může se vyskytnout také jako vedlejší účinek některých léků.
Výskyt v těhotenství
Poměrně často se vyskytuje v těhotenství. V tomto období prožívají ženy řadu emocí a nových pocitů. Mají také obavy při pociťování zrychleného tepu. Ten je ovšem u budoucích rodiček poměrně běžný. Srdce musí pracovat víc, protože pumpuje krev v cévách pro vlastní potřebu i pro potřebu plodu.
Placenta musí být neustále prokrvená. Bez prokrvení placenty by došlo ke komplikacím, vývojovým vadám nebo až k úmrtí plodu. I v případě těhotenství je srdeční frekvence individuální.
V případě obav však může gynekolog nebo všeobecný lékař těhotnou ženu poslat na další interní nebo kardiologické vyšetření.
Pomoc a prevence
V závislosti na stavu a rizikovosti pacientů je nastavena i léčba. Pokud pacient zachytil problém v zárodku a začal jednat už při prvních příznacích, pomůže hlavně životospráva. Právě zdravá strava a pravidelný pohyb pomohou srdci a posílí jej.
Výborné k posílení srdce jsou vytrvalostní aktivity, skvělé je také kardio nebo i aerobní cvičení. Pro začátek bude stačit pravidelné alespoň půlhodinové cvičení, minimálně ve formě jógy.
Cvičení zaměřené na posílení srdce a jeho aktivity přispívá k rytmickým kontrakcím srdce, posiluje pravidelné pumpování srdce a zajišťuje jeho dostatečný tlak. Pokud už problémy se srdcem a bušením máme, je třeba dát pozor a začít se zpevňováním svalu postupně.
Nejlepší je začít například s nordic walkingem, který je v poslední době velice oblíbený. Je výborný pro všechny věkové kategorie a zvládne jej opravdu každý. Jedná se o rychlou chůzi s holemi. Právě hole pomáhají ke zvýšení efektivity, neboť pracují i ruce. Zpevňuje se tím břišní dutina, tedy břišní svaly. Důležité je udržet tempo a pravidelný stejný pohyb. Také si nezapomeňte nastavit hole do požadované výšky. Nutné je absolvovat alespoň 25 minut několikrát týdně.
Běh je rovněž výbornou aktivitou na posílení srdce, přestože jde o náročnější disciplínu. Na začátek můžete zkoušet delší trasy jen rychlou chůzí, postupně tempo zvyšovat a nakonec běhat v tempu podle svých možností. Je však třeba dávat pozor na problémy s klouby a pacientům s obezitou se nedoporučuje začít v náročném tempu. V těchto případech je lepší plavání. Voda totiž odlehčuje tělesnou hmotnost. Právě plavání a cvičení ve vodě je výborné pro pacienty s obezitou a osoby s onemocněním kloubů.
Pomoci s bušením by měla i léčba dalších onemocnění, která přispívají k výskytu tachykardie. Tyto případy je možné kromě cvičení léčit také medikamentózně, tedy pomocí léků.
Lékař také může předepsat léky, které upraví srdeční činnost a sníží počet úderů za minutu. Tachykardie se léčí různými preventivními i režimovými opatřeními.
Jak změřit počet úderů?
V dnešní době jsou dostupné různé přístroje a zařízení, díky kterým si můžete změřit některé životní funkce jednoduše a v pohodlí domova. Mezi nimi je také měření úderů srdce.
Sebekontrola, samoměření, v anglickém jazyce a moderně také selfmonitoring nebo obyčejně domácí měření. Domácí měření životních funkcí má význam hlavně pro lidi, kteří trpí dlouhodobým onemocněním srdečně-cévního systému, ale nejen pro ně.
Rychlost tepu vám dnes už naměří i chytré hodinky. Případně si tep můžete změřit sami na zápěstích, krku či tříslech.
Před měřením buďte v klidu a klidně dýchejte. Při ručním měření nezapomeňte nastavit také stopky. Stačí nahmatat puls na zápěstí a počítat množství úderů během 20 sekund nebo klidně i po celou minutu.
Počet úderů srdce vám změří také například domácí digitální tlakoměr. Stačí sledovat tep.
