Tento víkend v zasloužilých 91 letech zemřel zakladatel největšího nábytkářského řetězce IKEA Ingvar Feodor Kamprad. Úspěšný podnikatel byl znám vysokou pracovitostí, pečlivostí a také šetrným způsobem života. Víte, že každý den vstával v šest? Co stálo za jeho vyšší denní efektivitou? V čem tkví tajemství pojmenování jeho sortimentu? A proč pečivo a zeleninu nakupoval před zavírací dobou?
Vedl šetrný způsob života
Ingvar Kamprad byl proslulý svou šetrností. Pocházel z chudých poměrů, které ho naučily znát hodnotu nejen peněz. Již v dětství pochopil, že úspěch obchodu závisí na rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou. Jeho mottem bylo: „Koruna, kterou nevyděláte, je koruna, o kterou navždy přicházíte.“
I přestože patřil mezi nejbohatší obyvatele planety, vždy po světě létal ekonomickou třídou a vybíral hotely podle nízké ceny. Své zaměstnance motivoval, aby psali na obě strany papíru a společně s nimi obědval v závodní jídelně. Víte, ale proč nakupoval zeleninu a pečivo před zavírací dobou? Jednoduše proto, že bylo levnější.
Úspěchu dosáhl pracovitostí
Skromné dětství naučilo Ingvara Kamprada, že úspěchu lze dosáhnout jedině tvrdou a ustavičnou prací. Nikoliv však lajdáctvím a podváděním, které jsou dříve či později odhaleny. Proto každý den vstával v šest hodit a pouštěl se do práce. Brzké ranní vstávání vyžadoval i po svých dětech.
Zároveň se naučil svůj denní harmonogram rozdělovat na desetiminutové intervaly, díky kterým eliminoval nudné prostoje, byl nucen plnit předem stanové úkoly a stal se maximálně efektivní.
Ingvar Kamprad ani s příchodem penzijního věku nezanechal své pracovitosti. Až do svých 90. let firmu aktivně řídil a poté ji předal synům Peteru, Jonasovi a Mathiasovi. Přesto na jejich vedení stále dohlížel.
Co stálo za pojmenováním jeho sortimentu? Aneb když osobní nevýhodu změnil v prospěch
Ingvar Kamprad byl od dětství dyslektikem. Potíže mu dělalo rozeznávání hlásek i skládání slov z abecedy. K takzvané slovní slepotě se vázalo také špatné čtení, malá slovní zásoba a zápolení s čísly.
Tuto nevýhody ale proměnil ve svou výhodu. Aby kódové označené produktů a jejich názvy nečinili Ingvarovi problémy, zavedl jednoduchý systém pojmenování produktů po skandinávských městech, horách, řekách či květinách.
Tento systém se dnes řídí přísnými pravidly a pojmenování nových produktů má na starosti speciální tým. Pro příklad dětské zboží je označováno názvy ptáků a savců, látky jsou pojmenovány dívčími jmény a koupelnové doplňky nesou názvy švédských jezer.
Proč nebyl oficiálně uznán nejbohatším mužem planety?
O Ingvarovi Kampradovi se traduje, že si za celou dobu podnikání nepůjčil finance ani nevydal veřejně obchodovatelné akcie.
V roce 2009 časopis Forbes označil Ingvara Kamprada nejbohatším Evropanem s čistým jměním 22 miliard dolarů. Podle švédského týdeníku Veckans Affarer byl ale nejbohatším člověkem na světě za předpokladu, že vlastnil celý nábytkářský řetězec IKEA. Ingvar ale zřejmě nechtěl být nálepkován a titulován nejbohatším mužem světa. Proto vlastnil pouze část řetězce a zbytek byl spravován jeho nadací Stichting INGKA Foundation a holdingem IKEA, který v podstatě zcela ovládal.
