Milujete španělského ptáčka, ruské vejce nebo frankfurtskou polévku? A víte, odkud tato jídla pochází? Jestliže si myslíte, že původ najdete v názvech, jste na omylu. Nejen Španělé se k ptáčku nehlásí. Pojďme se podívat, kde se vzaly vtipné názvy jídel a kdo za nimi stojí?
Za názvy jídel často stojí náhodná událost nebo jen omyl. Někdy za pojmenováním stála i konkurence nebo zahraniční vliv. A právě cizina může například za Čechy oblíbenou majonézu, jejíž název vzešel z francouzského mayonnaise. Konkurenční boj pak byl veden mezi německým knedlíkem a českou šiškou, v tomto případě, ale i u našinců vyhrál knedlík, který se vryl do paměti národa.
Mnoho názvů českých jídel v zahraničí vůbec neznají, často se cizinci i od jídel, která by jim měla být podle našeho pojmenování blízká, zcela distancují. Přesto alespoň malou geografickou souvislost lze najít u většiny.
Frankfurtská polévka má v českých hospodách k Frankfurtu daleko
Segedínský guláš pochází z maďarského města Szeged. Maďaři si ale v tomto případě nejsou vůbec jisti. Znají totiž ještě jedno vysvětlení, které se přiklání k tomu, že segedín nese název podle maďarského spisovatele Józefa Székelyho. Ten byl totiž znám jako výborný kuchař výtečného guláše známého jako Székely gulyás.
A víte, že gulyás byl dříve pastýř hovězího dobytka? Až postupem času se toto slůvko ujalo i pro oblíbený pokrm samotných pastýřů.
Frankfurtská polévka stejně jako frankfurtská omáčka má se samotným Frankfurtem jen málo společného. Stejně jako mnoho jiných českých názvů i tento vzešel z hlavy vtipných hospodských, kteří si odvodili název od párku. Jedna z výrazných ingrediencí totiž pochází z Frankfurtu, kde v roce 1487 párky z libového masa z boku prodávali. V českých hospodách se ale frankfurtské polévky či omáčky často dočkáte i s javořickými nebo s vídeňskými párky.
K ruskému vejci se Rusové nehlásí, Španělé zas neznají španělské ptáčky
O španělských ptáčcích Španělé vůbec netuší. Češi jim tohle přízvisko dali z jednoho prostého původu, a to, že masové závitky byly oblíbeným jídlem španělských kuchařů. Ze závitků se pak stali ptáčci jen díky vzhledu, Čechům totiž závitek připomínal malého oškubaného ptáčka.
Další národ, který se nezná ke „svému jídlu,“ jsou Rusové. Ruské vejce tak rozhodně nepochází z této východní země. Název úzce souvisí s vlašským salátem, který se k ruskému vejci podává. Italové vlašský salát připravili pro hosty z Ruska a Češi mu tak hned v kombinaci s vejcem dali název ruské vejce.
Budapešťskou pomazánku Maďaři nepoznávají
Svůj původ má nejistý i moravský vrabec, vídeňský řízek, gothajský salám, srbské rizoto nebo americké brambory. Také tyto názvy jídel ne úplně geograficky souvisí se svým pojmenováním.
V neposlední řadě má pohnutý osud i Budapešťská pomazánka, která je také naším výmyslem. Správný název totiž je kőrözött, což Čechům nejde přes pusu. Navíc tato pomazánka je dělána z tvarohu a brynzy, naše hospodyňky ji často ale připravují bez brynzy a přidají do ní vše, co mají doma v lednici. Jednoduše z ní udělají úplně jinou pomazánku, kterou Maďaři nepoznávají ani podle názvu a ani podle chuti.
