Recepty našich babiček: Jak k názvu přišla jihočeská kulajda?

Kulajda patří k tradičním receptům staročeské kuchyně. Je přezdívána za královnu houbových polévek. Hutná smetanová polévka s koprem, houbami a brambory mnohdy nahrazuje hlavní chod. V současné sezóně hub a kopru přijde kulajda vhod celé rodině. Víte, odkud pochází název kulajda?

Podle jazykovědců úzce souvisí se slovesem zakulat či zakudlit. Na Chodsku se například zakudlené polévce říká všem polévkám, které jsou zahuštěné moukou. Na Vysočině se kulajdě přezdívá kudlavka, zatímco u Milevska polévku nazývají  kulimajdou.

A proč se polévka zakudluje? Tento pojem je pravděpodobně obměnou k slovesu zakvedlat či zakverlat, které je inspirováno německým slovem quirlen neboli kvedlat.

Receptů na zaručeně nejlepší kulajdu existuje celá řada. V každém regionu je pro kulajdu typická nějaká zvláštnost. V Podrkokonoší například nahrazují mléko a smetanu podmáslím. Jinde do polévky přidávají houby, někde jsou naopak jejich odpůrci. Podobné je to s vejcem, které se do polévky přidává natvrdo nebo zastřené.

My jsme vybrali recept, který má k babiččině kuchyni nejblíže. Je jím jihočeská kulajda s houbami a vejcem, která je považována za královnu českých polévek.

Jihočeská kulajda

Ingredience:

100 g sušených hub, nebo 300 g čerstvých hub, 1 litr hovězího vývaru, 50 g másla, 150 g brambor, 4 vejce, 50 g kopru, 2 lžíce octu, 300 ml mléka, 100 ml smetany, sůl a pepř.

Postup:

Do kastrůlku vložíme máslo, které rozehřejeme a zasypeme moukou. Připravenou jíšku zalijeme hovězím vývarem a přivedeme k varu. Poté přidáme brambory, sušené houby, sůl, pepř a čtyřicet minut necháme vařit. Jestliže do kulajdy dáváme čerstvé houby, předem je osmahneme na oleji.

Mezitím si uvaříme vejce natvrdo, které po vychladnutí oloupeme a nakrájíme na čtvrtky.

Jakmile brambory změknou, přidáme mléko, smetanu, kopr a vše dochutíme.

Kulajdu servírujeme s vejcem a dozdobíme snítkem kopru.

 

Reklama