Sv. Jan Křtitel je patronem Burgundska, Provence, Malty a Florencie. Světec je rovněž patronem karmelitánů a maltézských rytířů, sedláků, vinařů, tesařů, zedníků, a hudebníků. Dále je patronem křtu, řeholního života a špitálníků. Sv. Jan Křtitel je ochráncem vinné révy, domácích zvířat a ovcí. Je pomocníkem proti závratím, bolestem hlavy, dětským nemocem a strachu. Světec je taky záštitou proti krupobití. Sv. Jan Křtitel má svátek 24. června.
Sv. Jan Křtitel patří mezi velmi oblíbené světce, vždyť pokřtil Pána našeho Ježíše Krista. Je považován za posledního proroka před příchodem Ježíše Krista a prvního světce a mučedníka v Novém Zákoně. Světec již jako mladík odešel do Judejské pouště, kde vedl asketický život. Živil se jen kobylkami upraženými na kameni a medem divokých včel. Byl oděn do šatu z velbloudí srsti, ovázaným koženým pásem.
Světec připravoval lid na příchod Mesiáše a četné posluchače svých kázání křtil v řece Jordánu. Janovo působení vyvrcholilo, když k řece Jordánu přišel Ježíš Kristus a požádal, aby ho pokřtil. Světec pokřtil Ježíše Krista a přitom nad ním spatřil Ducha Svatého v podobě holubice na znamení, že Ježíš Kristus je Božím Synem. Po Ježíšově křtu se z nebe ozval hlas, který takto promluvil:
„Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení.“
Matouš 3:17
Sv. Jan Křtitel káral vládce Galileje Heroda Antipa za to, že žije s Herodiatou, manželkou svého bratra. Světec byl uvržen do vězení a Herodiata usilovala o jeho život. Král Jana nejdříve chránil, neboť si jej vážil o obával se nevole lidu. Jednou při královské hostině dcera Heroidaty Salome natolik okouzlila tancem krále Heroda, že jí slíbil splnit jakékoliv přání. Salome, která byla navedena svou matkou, požádala o hlavu sv. Jana Křtitele. Panovník se sice zdráhal, ale nakonec svůj slib vyplnil a sv. Jan Křtitel byl sťat.
Svátek sv. Jana Křtitele připadá na dobu letního slunovratu, dobu kdy jsou nejdelší dny a nejkratší noci. Na tento svátek se na venkově konal lidový zvyk pálení svatojánských ohňů a chlapci přeskakovali plameny. Zvláštní síla se taky připisovala léčivým rostlinám, které byly natrhány v předvečer svátku a byly nazývány svatojánským kořením. Tyto byliny byly používány při lidovém léčení. Sv. Janu Křtiteli je zasvěceno taky mnoho kostelů v naši zemi.
Sv. Jan Křtitel a umění
Z mistrovských obrazů, na kterých je zpodobněn sv. Jan Křtitel zde uvedu alespoň dva. První z nich je obraz Chlapec – křtitel na poušti z počátku 16. století od malíře Raffaela, který je vystaven v galerii Ufizzi ve Florencii v Itálii. Druhým obrazem je dílo malíře Caravaggia z počátku 17. století Stětí sv. Jana Křtitele, který se nachází v katedrále sv. Jana Křtitele ve Valletě na Maltě.
V Praze na Karlově mostě stojí socha sv. Jana Křtitele od sochaře Josefa Maxe z poloviny 19. století. Sv. Jan Křtitel jednou rukou žehná kolemjdoucím a v druhé ruce drží kříž. Za touto sochou je do zábradlí mostu vsazená bronzová deska s reliéfem sv. Jana Nepomuckého ležícího na vlnách. Má se za to, že tato deska označuje místo, na kterém byl tento světec svržen do Vltavy. V Praze na Malé Straně v Říční ulici, jen kousek od ostrova Kampy, stojí kostel sv. Jana Křtitele na prádle. Kostel byl postaven ve stylu burgundské gotiky. Jeho zvláštní pojmenování pochází z konce 18. století. V roce 1784, za časů reforem císaře Josefa II., byl kostel zrušen a měl být zbořen, ale nakonec sloužil jako prádelna. V roce 1935 byl kostel opraven a obnoven a byl předán do užívání Československé církve husitské. V kostele se zachovaly zbytky gotických nástěnných maleb.
Sv. Jan Křtitel v lidové pranostice
Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
Na svatého Jána jahody do džbána.
Do svatého Jana se dny prodlužují, po svatém Janu se krátí.
Je-li v noci na svatého Jána mnoho hvězd, poroste hodně hřibů.
Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dny celé.
Před svatým Janem ovísek – po svatém Janě oves.
Kvete-li réva na Jana Křtitele, bude hodně vína.
Na Jána jasně – vozí se seno krásně.
