Jedna z březnových pranostik říká, že panská láska, ženská chuť a březnové počasí nejsou stálé. Ze zkušenosti všichni víme, že tato pranostika má ve všem zmiňovaném naprostou pravdu.
Měsíc březen byl pro staré Římany a staré Slovany prvním měsícem v roce, jarní rovnodennost jim symbolizovala nový život. Březen je dodnes měsícem, v němž se začíná s polními pracemi a úklidem po zimě.
Český název tohoto prvního jarního měsíce vyjadřuje pravděpodobně rašení bříz a začátek březosti zvířat.
V novodobé české společnosti je březen spojován s knihou, býval to na konci 20. století měsíc knihy a od roku 2009 je březen měsícem čtenářů. Četba knih je pravděpodobně pro měsíc březen tou nejlepší činností. Jedna ze starých pranostik nás nabádá, abychom v březnu vlezli za kamna, a v teple u kamen je při četbě knihy příjemně.
Za okny se v březnu často čerti žení. Astronomický možný svit v měsíci březnu činí v průměru 12 hodin na den, skutečný svit však nepřekročí v průměru ani 4 hodiny. Bývá oblačno a nevlídno, slunce má ještě „krátké ruce“.
Většina březnových pranostik si všímá sněhu. Pokud nějaký sníh napadne a rychle roztaje, hodnotí ho pranostiky jako prospěšný. Pokud však sněhová pokrývka drží, je to pro půdu jed. Voda pod sněhem ucpává půdní kapiláry, působí nedostatek kyslíku a rostlinám odumírá kořenová soustava. Dlouho ležící sníh také vytváří podmínky pro vznik plísně sněžné. Naopak blahodárně v březnu dle pranostik působí sucho:
V březnu prach a v dubnu bláto, sedlákovi roste zlato. Březnového prachu za dukát lot (lot – velmi malá měrná jednotka). V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed. Sníh v březnu škodí osení i vinné révě. Adventní sníh dočká-li se marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného.
Zítra končí měsíc únor. Nachystejme si proto hromádku knih, abychom s radostí mohli vychutnat známou českou pranostiku Březen – za kamna vlezem a zaplašit tak všechny nepříjemné nestálosti.
Eva Tvrdá
