Říká jedna z mnoha a mnoha svatomartinských pranostik. Svatý Martin slaví svůj svátek 11. dne 11. měsíce roku. V nejslavnější z pranostik přijíždí Martin na bílém koni. Tato pranostika patří spolu s Medardovou kápí a ledovými muži do trojice nejznámějších českých povětrnostních pořekadel.
Jak se Martin a jeho bílý kůň do českých pranostik dostal?
Odpověď na tuto otázku je poněkud překvapivá. Kůň je považován za velmi starý dopravní prostředek, v minulých dobách byl v Evropě kůň dopravním prostředkem jediným. Martin tedy ani jinak přijet nemohl. Přesto pranostiku o Martinovi a jeho koni v žádné ze starých sbírek nenajdeme.
Nejstarší zmínka o koni v souvislosti se svatým Martinem je v Čelakovského Mudrosloví (1852), ovšem nejedná se o bílého koně, ale o brůnu. Slovo brůna budeme v moderních slovnících češtiny hledat marně. Toto slovo označovalo koně, jehož základní barva srsti byla bílá, ale krycí srst mohla být červená, hnědočervená až černá. Hospodářský slovník naučný z roku 1905 uvádí, že vybarvením nabývá brůna barvy sivé (sivka), černé nebo rudé (muchař), modravé (brůna železná), jablkové (brůna plesnivec), brůna atlasová nabývá v kůži barvy makové, v srsti, hřívě a ocasu bílé, na kopytech běložluté a ve stáří brůna opět zbělá (zešediví). Bělouš je tedy jen jednou z odrůd brůny.
Martina a bílého koně však najdeme ve slovenské sbírce přísloví z roku 1896: „Svatý Martin chodí na bielom koni.“ Toto obrazné vyjádření se k nám tedy zřejmě dostalo ze Slovenska a je staré jen přibližně sto let.
Přestože je pranostika o svatém Martinovi a jeho bílém koni poměrně mladá, navykli jsme si očekávat od Martina první sníh, který by měl působit romanticky: děti a lyžaři se radují z prvních vloček, před námi advent a Vánoce… Martinský sníh však nemívá dlouhého trvání, obyčejně roztaje ještě týž den.
Jak to vypadá s prvním sněhem podle dlouhodobých měření? První sněžení je vždy nápadné a na Martina se objevuje výjimečně a jen v nízkých polohách. Se stoupající nadmořskou výškou se první sněžení posunuje, na nejvyšších vrcholcích českých, moravských a slezských hor bylo mnohdy první sněžení zaznamenáno dokonce už v srpnu.
Ke svatému Martinovi se váže i řada jiných pranostik
Přijede-li Martin na bílém koni, metelice za metelicí se honí. Svatý Martin přijíždí na bílém koni, přijede-li na šedém (mlhy), bude zima střídavá, přijede-li na žlutém (sucho), přijde tuhá a suchá zima. Martin a Kateřina na blátě, Vánoce na ledě. Martinův led bude vodou hned. Jde-li husa o Martině po ledu, bude se po něm jistě dlouho koupat. Půjde-li husa po Martině po ledě, příští rok dlouhé léto bude. Po svatém Martině zima nežertuje; přichází sníh i mráz kvaltem. Jaký den svatého Martina, taková též bude zima. Na svatého Martina slunečno – dlouhá zima. Na svatého Martina pod mrakem – nestálá zima.
A na závěr jedna pranostika k svatomartinské huse, dá se prý podle ní velmi dobře věštit:
Na svatého Martina, nejlepší je husina;
pohleď na hruď i na kosti,
poznáš, jaká zima se přihostí.
Je-li kobylka martinské husy hnědá,
bude málo sněhu a na holo mrznout;
je-li však bílá, bude hodně sněhu.
Eva Tvrdá
