Pod řeckým sluncem si lidé rádi užívají života. Pro Řeky není jídlo a pití jen prostředkem k nasycení, ale určitým způsobem i zdrojem příjemné zábavy a relaxace. V Řecku se lidé scházejí s přáteli a chodí do restaurací bez ohledu na společenské postavení.
Řekové obvykle začínají předkrmy zvanými mezedes. Jedná se odrobné plody moře, nakládanou či grilovanou zeleninu, různě upravené sýry, pomazánky, olivy, kuličky z mletého masa, taštičky z listového těsta, nasolené ryby. K předkrmům si rádi připíjí místním aperitivem ouzo. Ouzo je anýzový likér destilovaný z vína a ochucený různými bylinkami, zejména anýzem, ale také fenyklem, hřebíčkem, skořicí, koriandrem a má obsah alkoholu až 48 %.
V Řecku na stole nechybí různé saláty (nejznámější jsou tzatziki) a spíše než talíře s hlavním jídlem najdeme na stolech mísy s různými druhy grilovaných ryb nebo mas, ze kterých si přítomní nabírají podle chuti. Kromě tradičního bochníku bílého chleba se používá plochý a kulatý chléb pita a řada dalšího tradičního drobného pečiva například sypaného sezamem.
Na závěr se podává ovoce nebo moučník (typickým je kantaifi – závitek s ořechy a sladkým sirupem a různé variace listového a kynutého těsta se sladkými náplněmi) a lahodná řecká káva. Na stole nikdy nechybí karafa s čerstvou vodou. Řecká vína vyráběná podle starých tradic jsou vynikající, ať užpocházejí z Chalkidiki nebo z ostrovů Kréta, Santorini, Zakynthos nebo Rhodos. Z ostrova Samos dováží Vatikán výborná mešní vína.
V Řecku nepřijdou zkrátka ani milovníci poněkud ostřejšího pití jako je Rakije nebo Metaxa – zlatavá, medově chutnající brandy.
Veškerá jídla se připravují z čerstvých surovin. Používá se mnoho oliv, zeleniny (rajčata, lilky, papriky, cukety, cibule, zelené fazole, brambory), bylinek (oregano, máta, muškát) a nesmí chybět kvalitní řecký olivový olej. Pokrmy jsou jednoduché. Základ tvoří především kvalitní maso (maso z ovcí a koz je daleko běžnější než ze skotu, pro jehož chov nejsou v Řecku příznivé podmínky) a ryby. Používá se sýr feta – tvarohový sýr ve slaném nálevu z ovčího či kozího mléka (sýr „balkán“ je naše obdoba fety).
V této zemi se pěstuje mnoho druhů ovoce – pomeranče, vodní melouny, broskve, hroznové víno, ale i takové druhy jako fíky, opuncie, lokvát a kiwi. Ovoce je však přece jen dražší než salátová zelenina.
Za zmínku stojí pár velmi známých jídel:
Tzatziky – studený pokrm z jogurtu, okurek a česneku. Přidává se také olivový olej, ocet a kopr.
Gyros – kořeněné maso opékané na obrovské vertikální grilovací jehle. Maso se opéká postupným otáčením grilu a od kraje se postupně odřezávají jednotlivé kousky. V Řecku se nejčastěji prodává v pitě (chlebová placka) s rajčaty, cibulí a s tzatziki, v dnešní době už také s hranolkami. Na gyros se používá kuřecí, vepřové nebo jehněčí maso.
Souvlaki – skládá se z malých kousků masa, grilovaných na menší jehlici v horizontální poloze. Podává se jako sendvič v pitě se stejnými přísadami jako gyros.
Řecký salát („vesnický salát“) – je v Řecku všudypřítomný. Obsahuje papriky, rajčata, okurky, olivy, cibuli, sýr feta, to vše je ochuceno oreganem a zalito olivovým olejem.
Musaka (moussaka) – tvoří ji několik na sebe kladených a zapečených vrstev různých pochutin. Tři základní vrstvy jsou z plátků lilku nebo cuket, z mletého jehněčího masem a bešamelové omáčky. Dále se přidávají rajčata, koření a často také brambory.
Bugatsa (bougatsa) – vrstvy filo těsta plněné pudinkem, sýrem či mletým masem. Řekové si na bugatsu často odskočí na svačinu v průběhu pracovní doby (brzy ráno doma většinou nesnídají).
Avgolemono – tradiční polévka, která se vaří ve svátek. Doslovný překlad zní “vejce citron”. Základem polévky je kuřecí vývar, který se vaří s rýží a kousky masa, než se do něj přidají dvě základní přísady – vejce a citron.
Baklava – sladkost z vrstvy listového těsta s oříšky a medem.
Tzatziky
Co budeme potřebovat:
1 salátovou okurku, 1-4 stroužky česneku, ½ svazku kopru, 400 g tučného jogurtu s 10 % tuku, 2 lžíce citronové šťávy, 2 lžíce olivového oleje, sůl, pepř
Příprava:
Okurku omyjeme a nahrubo nastrouháme. Osolíme a necháme asi 10 minut odležet. Připravíme si česnek – oloupeme ho a najemno nasekáme. Kopr omyjeme, osušíme papírovou utěrkou a nasekáme. Z nastrouhaných okurek vymačkáme šťávu, co pustily (nejlépe přes cedník). Okurky poté smícháme s jogurtem, česnekem, koprem, citronovou šťávou, pepřem a olivovým olejem. Podáváme mírně vychlazené.
Musaka
Co budeme potřebovat:
3 lilky, 600 g mletého masa, 600 g brambor, 3 rajčata, 1 cibule, 150 ml červeného vína, 2 lžíce másla, olivový olej, sůl, pepř, skořice
Bešamel:
3 lžíce másla, 5 lžic hladké mouky, 700 ml mléka, velká hrst nastrouhaného sýra, 3 žloutky, sůl, strouhaný muškátový oříšek
Postup:
Brambory uvaříme ve slupce, oloupeme a nakrájíme na kolečka. Lilky oloupeme a nakrájíme asi na 1 cm silná kolečka, z obou stran prosolíme a necháme „vypotit“. Pak je usušíme a prudce osmahneme z každé strany na oleji. Na másle osmahneme nakrájenou cibuli, přidáme mleté maso, osolíme, opepříme a ochutíme větší špetkou skořice. Zalijeme vínem, přidáme rajčata, která jsme předem oloupali a nakrájeli na drobné kousky. Vaříme do zhoustnutí. Na dno pekáče naskládáme plátky brambor, pokryjeme masovou směsí, na tu naskládáme osmažené lilky a vše zalijeme bešamelem. Ten zhotovíme takto. V kastrolu rozpustíme máslo, přidáme mouku a usmažíme světlou jíšku. Zalijeme mlékem, dobře rozmícháme a vše povaříme do zhoustnutí. Odstavíme, vmícháme žloutky, osolíme, okořeníme muškátovým oříškem a vmícháme sýr.
Vložíme do vyhřáté trouby a pečeme při 180 stupních asi 30 až 40 minut do zezlátnutí povrchu bešamelu.
