V této rubrice jsme poznali gastronomii snad všech států Evropy. Co a z čeho jejich obyvatelé vaří, jaká mají oblíbená jídla, jejich názvy a nejznámější recepty. Ale o naší zajímavé české kuchyni jsme ještě nepsali. Proto se v tomto v dnešnímu dílu podíváme na tradiční česká jídla, která jsou proslavená napříč světem.
Máme velmi bohatou nabídku polních plodin, zeleniny, ovoce, zvěře, ryb a hub. Proto je český jídelníček tak pestrý.
České jídlo obvykle začíná polévkou. Nejčastěji jsou to vývary s různými zavářkami či upravenou zeleninou. Oblíbené jsou zahuštěné, luštěninové s masem či uzeninou, droby. K nejoblíbenějším patří bramborová, česneková, houbová, kuřecí, hovězí polévka s nudlemi a játrovými knedlíčky. Podávají se také jako samostatné jídlo s pečivem – gulášová, dršťková, fazolová, hrachová, zelná s klobásou.
Hlavní jídlo se skládá z masa a přílohy. Mezi populární se řadí kuřecí, vepřové, hovězí, mleté, králík, kachna, husa, sladkovodní ryby a zvěřina. Češi jsou labužníci a mají rádi pikantně kořeněná jídla, proto se hodně používá paprika, česnek, cibule a kmín. Rádi si pochutnají na různých „vuřtech“, utopencích nebo na „tučnějších“ – jitrnicích, jelitech, tlačence a dalších výrobcích zimní zabijačkové sezóny.
Fenoménem české kuchyně jsou omáčky, které jsou hutné a výživné, když se použije k zahuštění jíška nebo smetana. Velmi oblíbená je koprová, rajská, smetanová, houbová, papriková či omáčka ke svíčkové.
Jako příloha k masu je různě tepelně upravené zelí, špenát, kapusta, těstoviny, rýže. Důležitou součástí české stravy jsou brambory podávané jako příloha, ale také jako surovina do mnoha jídel. Velmi známé a oblíbené jsou bramborové placky.
Typickou výbornou přílohou jsou ovšem české knedlíky – houskové nebo bramborové, které se hodí k masu a omáčce. Dobře se dají zužitkovat i zbytky knedlíků a osmaží se s vajíčkem. No zkrátka v různých chutích, velikostech a tvarech. Sladká varianta je plněná povidly nebo ovocem.
V Česku se vaří taktéž podle dostupnosti sezónního jídla – lečo s vejci, smažený květák, cuketa na mnoho způsobů.
Oblíbená jsou jídla s ovocem – plněné knedlíky či moučníky. Používají se hodně povidla, mák, hrušky, jablka, broskve, meruňky.
Nesmíme zapomenout na českého kapra, který se chová v jižních Čechách a vyváží se i do zahraničí. Nejvíce se konzumuje na Vánoce s bramborovým salátem.
Mezi dezerty patří české buchty, moučníky, záviny, koláče, bublaniny. Je jich spousta a každá rodina má svůj oblíbený recept, který se často předává z generace na generaci.
Na co nesmíme zapomenout, to je pivo, které má dlouhou tradici, a víno. Češi jsou pivařský národ a každoročně vypijí nejvíce zlatavého moku na celém světě. Nejznámější je Budějovický Budvar a Plzeňský Prazdroj (Pilsner Urquel). Kromě chmele (na Žatecku) se pěstuje také vinná réva na jižní Moravě a v okolí Brna, ale i v Čechách (okolí Mělníka, Mostu a Litoměřic). Oba nápoje mají lahodnou chuť a výborně se hodí k české kuchyni.
Typická jídla a speciality české kuchyně:
národní specialita – svíčková na smetaně
ostatní národní a regionální speciality:
bramborák, candát na kmínu, bramborové knedlíky plněné uzeným masem, králík na smetaně, vepřový vrabec s bramborovým knedlíkem a zelím, houbový kuba, kapr na modro, smažený kapr s bramborovým salátem, koprová omáčka, ovocné kynuté knedlíky, pečená kachna s knedlíkem a se zelím, smažené řízky, rajská omáčka s hovězím masem, jihočeský kapr Jordán, „vepřo-knedlo-zelo“, uzená pečeně s hráškovou kaší, dukátové buchtičky s krémem, žemlovka, bramborové taštičky, vepřová pečeně s knedlíkem a se zelím, tvarohové knedlíky s jahodami, masopustní koblihy, šumavské bramborové zelníky, štrúdl s jablky, karlovarský guláš, chlupaté knedlíky se škvarky a červeným zelím, hovězí roštěná na česneku se špenátem a bramborovým knedlíkem, kachna na medu a víně se zelím a bramborovým česnekovým knedlíkem, škubánky s mlékem a mákem, fazolové lusky dušené na slanině, Boží milosti, bílé fazole nakyselo, pečená husa, frgály, kančí kýta pečená na kořenové zelenině se šípkovou omáčkou, uzené maso s povidlovou omáčkou.
Svíčková na smetaně
Suroviny: 750 g pravé hovězí svíčkové (nebo hovězí maso zadní), 150 g mrkve, 150 g celeru, 75 g petržele, 50 g slaniny nakrájené na úzké klínky, 1 větší cibule, 150 g másla, mletý pepř, sůl, 3 kuličky nového koření, 5 kuliček celého pepře, 3 bobkové listy, špetka tymiánu, cukr, citrónová šťáva, 100 g plnotučné hořčice, 250 ml šlehačky popř. mléko na zředění, 2 lžíce hladké mouky, citron nakrájený na plátky, brusinkový kompot
Příprava: Odblaněné a očištěné maso prošpikujeme slaninou, opepříme, osolíme, posypeme nakrájenou cibulí, očištěnou nastrouhanou zeleninou, kořením, pokapeme citronovou šťávou a polijeme rozpuštěným máslem. Necháme jeden den v lednici odležet. Druhý den pak maso podlijeme malým množstvím vody a pod poklicí dusíme v troubě doměkka. Měkké maso vyjmeme a vybereme koření, především bobkový list. Hrnec se zeleninou dáme na plotnu a pomalu přivedeme k varu. Přidáme hořčici, zasypeme cca 2 lžícemi hladké mouky, orestujeme. Zalijeme šlehačkou a na mírném ohni za občasného míchání provaříme. Když je omáčka příliš hustá, zředíme ji mlékem. Nakonec ji přecedíme. Podle chuti dosolíme, okyselíme citronovou šťávou nebo přisladíme. Maso nakrájíme přes vlákno na jednotlivé porce, vložíme ho zpět do omáčky a prohřejeme. Podáváme ozdobené plátkem citronu a s brusinkovým kompotem. Jako přílohu podáváme houskový knedlík.
Koprová omáčka
Co budeme potřebovat: 5 dkg másla, 6 dkg hladké mouky, půl litru vody nebo vývaru z masa, 2 lžíce sekaného kopru, půl litru kysané smetany, 1–2 lžíce octa, 2–3 lžíce cukru, sůl
Příprava: V hrnci na sucho opražíme mouku, přimícháme do ní rozpuštěné máslo, zalijeme vývarem nebo vodou, ale část tekutiny necháme stranou, osolíme a 20 minut povaříme. Ve zbylém vývaru v jiném hrnci povaříme nasekaný kopr, přidáme ho do omáčky. Hotovou omáčku zalijeme za stálého míchání smetanou a ještě chvíli prohřejeme. Omáčka má mít krémovou konzistenci. Podle chuti ji dosolíme a dokyselíme octem. Podáváme s bramborem a vejcem, popř. s knedlíkem a hovězím masem.
