Pro každého Velikonoce znamenají něco jiného. Někdo je bere jako křesťanské svátky zmrtvýchvstání Ježíše Krista a bez návštěvy kostela si je nedovede představit. Pro dalšího je to krásná oslava jara a prodloužený víkend.
Barvení vajíček, pletení pomlázky, pečení beránka, velikonočně vyzdobené domovy se mohou za pár let stát minulostí. Údajně se tradice dodržují čím dál méně. Připomeňme si šest dní, které se nesou ve znamení zvyků.
Škaredá středa
Středě před Božím velikonočním hodem se říkalo Černá, ale i Sazometná, neboť právě v ten den se vymetaly komíny. Také měla název Škaredá. Podle této tradice byste se neměli škaredit či mračit, protože se budete mračit všechny středy v roce.
Zelený čtvrtek
V tento den hospodyňky zametaly dům ještě dřív, než vyšlo slunce. Smetí odnesly na křižovatku cest, aby se v domečku nedržely blechy. V tento den se s nikým nehádejte a nepůjčujte. Vyhnout by se vám pak měly spory a mít dostatek peněz.
Velký pátek
Na Velký pátek se vstávalo před východem sluníčka, lidé se chodili mýt do potoka a tak se chránili před nemocemi. Nesmělo se pracovat se zemí a prát prádlo.
Bílá sobota
V Bílou sobotu se z ohořelých dřívek dělaly křížky a nosily do pole, aby bylo úrodné. Popelem z posvěceného ohně se posypávaly louky. Na Bílou sobotu se ale hlavně uklízelo, bílilo a připravovalo na slavnost Vzkříšení. Pekly se mazance a velikonoční beránci.
Boží hod velikonoční
Boží hod velikonoční neboli zmrtvýchvstání Ježíše Krista je největší slavností církevního roku. V tento den slaví Kristovo Zmrtvýchvstání a vítězství nad smrtí, jakožto vykoupení celého lidstva. Na velikonoční neděli se světí jídlo – mazance, beránci, chleba a víno.
Velikonoční pondělí
Stejně jako dnes se i kdysi chodilo hodovat (koledovat). Kdo by neznal básničku “Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný…“ Kluci s ručně vyrobenými pomlázkami obcházeli domy a vyšlehávali děvčata. V každém stavení dostali malovaná vajíčka nebo jinou výslužku.
