Lehký hazard, hry či sázky jsou staré jako lidstvo samo a zdaleka ne každý, kdo se jim věnuje, se automaticky stane gamblerem. Záleží na osobnostních dispozicích, psychickém stavu i mnoha vnějších okolnostech. Přesto existují lidé, kteří kouzlu hraní podlehnou. V tomto článku přinášíme seznam základních příznaků, podle kterých lze poznat, že se hra pro zábavu začíná měnit v závislost. Pokud u sebe nebo svých blízkých pozorujete některý z uvedených symptomů, je načase vyhledat odbornou pomoc.
Příznak č. 1: Hráč vkládá do hry více peněz, než si může dovolit
Zdravý hráč vkládá do hry vždy jen takovou finanční částku, kterou může postrádat. Patologický hráč se ovšem vyznačuje tím, že v zápalu vášně investuje do hraní finance, které nezbytně potřebuje k obživě sebe i rodiny. Odtud pak obvykle vede cesta k dluhům, prodeji majetku, krádežím a další trestné činnosti, případně k úporné snaze vyhrát peníze zpět. „Pokud chce člověk zkusit tento druh zábavy, měl by si na každý měsíc vyhradit přesnou částku, kterou za žádných okolností nepřekročí. Částka by měla činit maximálně 15 % pravidelného měsíčního příjmu, a po jejím dosažení by měl hráč se zábavou přestat. Za žádných okolností by si neměl finance na hraní půjčovat,“ upozornil Libor Matoušek z online herního portálu Sunmaker.com. „Každý kvalitní online herní portál dnes pracuje s přísně nastavenými finančními a časovými limity, které hráč při hraní nesmí překročit. Tyto limity si uživatelé podle svých možností nastavují sami a po jejich dosažení se jim přístup na herní platformu automaticky zablokuje,“ doplnil Matoušek s tím, že zodpovědné herní portály mají zároveň povinnost informovat hráče o možné závislosti. Pokud uživatel vyjádří přání, pak ho dokonce napřímo spojí s odborníky, kteří mu s případnou závislostí pomohou.
Příznak č. 2: Nespolehlivý zaměstnanec, zanedbaný školák
Typickým příznakem ztráty kontroly nad hraním je zanedbávání zaměstnání nebo studia, koníčků, zálib, sportu či volnočasových aktivit, které hráči dříve přinášely radost. Závislý člověk má obvykle výrazně zhoršenou pracovní výkonnost, nezvládá plnit úkoly, nestíhá termíny. Zároveň je pro patologického hráče typické, že žádá finanční zálohy v předtermínech a faktury si přeje proplácet obratem. Dny dovolené si obvykle nevybírá najednou, ale kouskuje si volno v průběhu celého roku po jednotlivých dnech. Navíc je v zaměstnání hlásí často až v daný den ráno, tedy spontánně. Hráči školou povinní pak kumulují neomluvené hodiny, nestudují a neplní zadané domácí úkoly. Nutkavá potřeba nové hry se vykazuje takovou silou, že přebije i tušené negativní důsledky. Pokud se problém opakuje, vede k zhoršeným studijním výsledkům či ke ztrátě zaměstnání.
