V dobrém i zlém II. část

Druhá část romantické povídky o dvojí tváři života od autorky Hany Novákové.

Bylo asi kolem jedné když zvonil mobil. Karel. Ahoj, jak jsi se Hani vyspinkala? No, protože jsem spala sama, tak nic moc. Rozesmála jsem ho. Jsem ale nějak vykolejená. Co by jsi řekla na nabídku, jít do bazénu,  kde se vzpamatujeme a potom někam na večeři? To je dobrý nápad, tak tě vyzvednu asi za hodinu. Chci ti taky moc poděkovat za krásný dárek s úžasným textem. Zkusím napsat ta krásná slova jen pro tebe. Později, kdy už  náš vztah  byl v plných obrátkách,napsal pro mě životní vyznání k prvnímu výroční našeho seznámení. Nic krásnějšího jsem v životě nečetla a číst už nebudu, právě proto, že to bylo Karlovo osobní životní vyznání . Byla jsem ráda, jak jsem to vymyslela a že se to i líbilo. Nedělní odpoledne jsme strávili na bazénu. Lehce jsme si zaplavali, hodně popovídali, občas políbili a pohladili a bylo nám moc krásně. Začalo to mezi námi pomalu jiskřit. V podvečer jsme si dali večeři v příjemné hospůdce. Povídali si o práci, životě a tak. Rozebírali jsme i naše předešlé vztahy. Chtěli jsme mít ve své milostné  historii jasno. Najednou mně Karel vzal za ruku, podíval se na mně těma svýma hlubokýmamodrýma očima a pravil: Už na plese jsi se mi moc líbila. Když jsem hleděl do tvých očí, věděl jsem, že jsou upřimné, že nezradí. Zamiloval jsem se do nich. Ale držel jsem se zpátky, několikrát jsem na tebe myslel, ale neměl jsem odvahu shánět u Pepy mobil a volat ti. Co kdybych náhodou dostal košem já starý kmet. To nemyslíš vážně, vždy bych to vyřešila taktně, abych tě neurazila, nemyslíš? To jistě ano, ale musím ti říci, že jsem se do tebe bláznivě zamiloval a asi bych tvoje „ne“  nesl těžce. Jen nevím, jak to bude u tebe, přeci jen věkový rozdíl. A taky mně včera neušlo, jak tě intenzivně a hlavně svým způsobem balil Jan. Usmála jsem se, to máš dobrý postřeh. Předběhl tě a pozval mně na rande, ale má smůlu, já mám oči jen pro tebe Karle, pokud jsi si ještě nevšiml a usmála jsem se. Taky ti děkuji, že jsi mně v rámci možností vyzval k tanci vícekrát a tak jsem unikla Janovi. Usmál se a řekl, to víš Jan je Jan.Nevzdává se snadno.

Je mi s tebou Karle dobře a věk neřeším. Nevypadáš na něj, jsi mladý duchem a je mi v tvé přítomnosti moc dobře.  Na co jsi včera myslel při té písni? říkám se šibalský úsměvem. Zahleděl se na mně a povídá. Hani, i ty to moc dobře víš, mysleli jsme oba  na to samé, ale já to řeknu nahlas, prostě jak se budeme milovat. Ano, máš pravdu, ale chtěla jsem to slyšet od tebe a pohladila jsem ho po tváři a lehce se usmála. Nemohl jsem se té myšlenky ani na vteřinu zbavit. Moc jsem tě chtěl, chtěl jsem tě líbat, hladit a nejen to, ale ne na jednu noc, napořád, do konce života. Vztahy na jednu noc nejsou nic pro mě. Museli jsme zachovat nějaké dekorum. Nyní určitě budeme mít čas si to vynahradit, souhlasíš? Jak by ne. Máš tak krásné oči, že se do nich musí snad každý chlap zamilovat, tak jako já. Jo, něco o tom vím, už jsem to několikrát slyšela a zarděla jsem se. Ale nemyslím si, že  ty se zamiluješ jen do mých očí. To určitě ne. Snad mně po tolika letech a špatných vztazích potkalo štěstí v lásce v podobě tebe. Je mi s tebou krásně, jako bych omládl a svět byl pro mne nějak lepší. Těším se na tebe, rád si s tebou povídám, třeba i jen přes mobil, prostě tvoje přítomnost mně nabíjí pro další život. Usmál se a v jeho úsměvu bylo něco hořkého za nesplněnými touhami i láskyplného v očekávání věcí příštích. Jeho vyznání od srdce bylo velmi milé, cítila jsem, jak je mi krásně po těle. Zbytek večeře jsme se různě drželi za ruce a líbali. Odstartovali jsme novou etapu našeho života.

Když se později Jan dozvěděl, že moje láska je Karel, nevěřil. Byl zvyklý, že holky mu skákaly do postele a já si vyberu jeho strýce o tolik let staršího. Nepochopil, že láska není jen o fyzické kráse člověka, ale o daleko niternějších pocitech, které jsou v životě napořád. Měl mi to i nějaký čas za zlé, ale později pochopil, že já to mám v hlavě utříděné jinak, že mi jde nejen o lásku, ale i o jistotu ve vztahu, o pocit štěstí i když mi nebylo na dlouho dáno, jak se později ukáže. Mnohem déle mi pak vysekl poklonu.  Nevěřil v mou lásku ke Karlovi, předpokládal, že budu další zlatokopkou, která se bude snažit využít Karlovy peníze. I když nejvzdělanější a nejchytřejší. Ale něco tak neuvěřitelného, lásku, kterou jsem dávala Karlovi, dítě, které jsme zplodili a jak byl Karel  po mém boku velmi šťasten, dokazovalo skutečné mé city k němu. Dokonce přiznal, že i tak by to někdy v životě chtěl. Ale s jeho povahou a přístupem k ženám to bude mít hodně těžké, řekla bych i zcela nemožné.

Okolo desáté hodiny jsme odjeli domů. Karel mně odvezl před dům, nijak nenaléhal, že by chtěl jít se mnou domů. I to se mi docela v tu chvíli líbilo. Ale už tehdy jsem po něm hodně toužila a pokud by chtěl jít se mnou do mého bytu, myslím že bych neodolala. Touha i láska byla silnější. Slíbili jsme si, že si zavoláme. Karel to ovšem nevydržel a již druhý den mě volal, jak se mám, jak se líbila večeře a tak. Nabídl mi, pokud bych již neměla svůj program, že v pátek by pro mě dojel a přivezl do svého domu, kde bychom si něco ugrilovali, popili vínko a hlavně vykoupali se ve vířivce. Souhlasila jsem.

Vyzvednu tě okolo páté, pokud ti to bude vyhovovat. Vyhovovalo, měla jsem  po noční a pak do pondělí volno. A jak slíbil, tak se i stalo. Byl přesný. Já měla sbalené dvojdílné plavky, lehké letní šatičky s výstřihem, který přijatelně odhaloval, že mi Bůh nadělil přírodní čtyřky na rozdíl od jiných, které za ně draze platily na prestižních klinikách a nebylo to ono, jak později přiznal Karel. Silikon je silikon, to jsou balony, ale příroda, to je úplně jiná erotika. Cítila jsem se dobře a i jsem se docela těšila na Karlovu přítomnost, na jeho dotyky, něžné polibky. Přijeli jsme před krásnou vilu v moderním stylu, byl to z mého pohledu architektonický skvost. Brána se rozjela a vjeli jsme do garáže, kde stály jen vozy  Mercedes, sportovní SUV a my jsme dorazili limuzínou. Máš rád tuto značku že? Ano, jsem s ní spokojen již řadu let. Pozval mě do vily. Stála jsem tam v němém úžasu. Byla podle mě  dobře naprojektovaná, slunná, dole spojená velká jídelna, bar, velká kožená sedačka, kuchyně, schodiště do patra tam ložnice pána domu, šatna, pracovna, pokoj pro hosty.Máš krásnou ložnici Karle ve stylu Ludvíka. V ní se musí nejenom krásně snít, že mám pravdu? řekla jsem v úsměvem na rtech. No, protože tam spím sám již několik let, tak to není nic moc. Snění je občas krásné, ale realita je docela jiná. Víš, toužím po tom, abychom v té ložnici  nejenom krásně snili spolu. Zaskočil mně tímto přáním, ale bylo to milé zjištění, že mezi námi to začíná  hodně jiskřit. Pohleděla jsem mu do těch jeho hlubokých očí a řekla, co není, může být a tajemně jsem se usmála. Karel mě k sobě přivinul a lehce políbil. Proti Karlovu bydlení  byl můj byteček jak pokoj pro služku. O dům a domácnost se Karlovi staral starší manželský pár už hodně let. Paní Marie vařila, prala, žehlila, uklízela a manžel Josef dělal údržbu domu a menší zahrady. Bydleli v malém domku za vilou. Pořád jsem se nemohla nabažit té krásy, byla jsem fakt dost překvapená. Líbily se mi různé interiéry, které jsem měla možnost vidět, v naší zemi i v Americe, ale tohle byla nádhera. Karel mě políbil lehce na rty, vzal kolem ramen a šli jsme ven na zahradu, kde byl altán s grilem a začali jsme grilovat. Tuto činnost ovládal dokonale, jakož i směsi koření s nimiž vykouzlil neuvěřitelné chutě. Já jen pokorně asistovala. Moc se v této činnosti nevyznám. Mezi grilováním  mi stačil ukázat  krásnou, upravenou zahradu plnou bonzaí a zastřešenou stavbu, kde byla mramorová vířivka a z ní nádherný výhled na Prahu. No nádhera, přímo romantika, jak jsem později zjistila při nočních koupelích. Dalo se v ní být i v zimě. Kromě vířivky tu byla i křesílka, lehátka, vinotéka plná vína, kávovar. Zkrátka pohodička se servisem. V klidu jsme se navečeřeli. Pojď se převléci a půjdeme do vířivky. Šla jsem se do pokoje pro hosty převléknout, byl tam připravený bílý župan a vyrazili jsme do vířivky. Nalili si vínko a pak po nějaké době z nás  stud opadl, podvodní  masáže udělaly své, začali jsme se hladit, líbat, plavky letěly ven a potom se naše těla chvílemi hodně, chvílemi lehce vlnila mezi vodními perličkami. Bylo nám oběma krásně. Miluji tě Hani, chtěl bych s tebou žít. I já jsem se do tebe zamilovala. Život nám utíká a není na co čekat, řekl Karel a já mohla jen souhlasit. Z vířivky jsme šli zase do altánu něco ochutnat a pak zase zpět.

Už bylo hodně pozdě a já se rozhodla, že bych se měla přesunout domů. Karle, je pozdě, odvez mě prosím domů. Chvíli stál a smutně se na mě díval. Nelíbí se ti u mě? Překvapila jsem ho totiž svojí žádostí o odvoz. Je tu moc krásně, ale všechno přeci jednou končí. Hani, mě by po tobě bylo moc smutno, zůstaň u mě. Přeji si to jako nic jiného na světě. Moc jsem se na tebe těšil. Chci, abys tu zůstala napořád, pokud budeš chtít. Po mírném váhání jsem souhlasila. Je to nabídka, abychom zkusili spolu žít Karle? Ano, nabízím ti život se mnou, tak to zkusme, Hani. Já jsem byla  v duchu ráda za tuto nabídku, kterou jsem tajně očekávala a tak jsem zůstala a nakonec  nejen na tento večer. Noc byla krásná, plná vášně a milování, nevěřila jsem, že Karlovi bude už skoro padesát.  Druhý den jsem si s Karlem přestěhovala nějaké věci, tašky s učením, představil mě Marii a Josefovi jako svou partnerku a začali jsme spolu žít. Opravdu to byl na mě, ale  i na Karla rychlý start do nového života, ničeho jsme však nelitovali. Bylo to úžasné.

Marie a Josef byli již postarší, milí, hodní, pracovití. Často jsem trávila čas v kuchyni s Marií nebo venku, obě se sklenkou vína a povídaly si. Při jejím vaření, kdy jsem jí občas pomáhala,  připomínalo mi to časy s maminkou, když měla čas a spolu jsme něco vařily. Rozuměly jsme si. Marie mi řekla, že jsem jediná, na které je vidět, že moje láska ke Karlovi je opravdová. Karel vás má moc rád, miluje vás, žijeme tu spolu dlouhou řádku let a tak si s Karlem i něco  důvěrnějšího řekneme. Za tu dobu jsem ho neviděla tak šťastného, tak zamilovaného. Moc mu to přeji, má dobré srdce a když někoho miluje je to opravdové a napořád. Myslím, že pro vás by snesl modré z nebe. Vidím, jak se na vás láskyplně hledí a v tom pohledu je tolik lásky a něhy. Hodně toho prožil a neměl to  v životě jednoduché. Nemá ale rád podraz a zradu. To trestá tvrdě, ale to není váš případ.

Marie, říkám, jaká byla jeho manželka? No povím vám to, ale nemluvte nikdy o tom před Karlem. Byla u doktorů, nemohla přijít do jiného stavu, když měla jít na nějaké složitější ,bolestivější vyšetření odřekla to s tím, že děti jsou stejně parchanti nevděční, že nikam nepůjde a tak nebudou mít děti. Přeci se svět  nezboří a Karel si musí zvyknout. Jemu to však bylo moc líto, jednou mi to i přiznal. Ale nijak na ni nenaléhal. Uzavřel se do sebe, věnoval se firmě, ona zase  utrácela jeho peníze a žila si vlastní život. Nakonec ještě mladá umřela. Upřimně, neměla jsem ji ráda, byla povýšená i s Karlem nejednala vždy dobře , jak by si zasloužil. Zkazily ji peníze. Přiznal mi, že ani v té době, když byl s manželkou, nehledal žádnou milenku i přes to, že zájemkyň bylo dost. Bylo by to pod jeho úroveň. A ty dvě , co tu byly po její smrti, to byl děs a obě byly do půl roku odsud pryč. Nechápala jsem to,  tahaly z něj peníze, nic jim nebylo dobré. Nějak se to zlomilo, Karel oba vztahy razantně ukončil a už nechtěl žádnou jinou. Vztah na jednu noc neuznával. Přiznal, že to byl největší omyl v jeho životě a na tuto dobu opravdu nebyl vůbec pyšný. Jednou jsme si velmi důvěrně povídali, říkal, že touží po prosté lásce bez podmínek, bez vidiny jeho peněz, o milování o opravdovém vztahu, bohužel. Žádná láska však nepřichází, ale touha v něm zůstala. Potom potkal na plese vás. Jednoho dne mi řekl o vás, ale nevěděl, zda z toho bude vztah. Řekl mi, že ta touha po vás je velká, ale k tomu je i řada otazníků. Mám docela odhad na lidi, vy jste se mi líbila hned, když jsme se poprvé viděly. Josefovi jsem řekla, tahle je určitě ta pravá jen se podívej, Karel může na ni oči nechat, hledí na ni úplně jinak než na ty předchozí zlatokopky. Je vzdělaná, ale úplně v pohodě, příjemná, milá. Kéž by mu to vyšlo. Mám ho  jako vlastního syna, my jsme taky děti neměli. A tak s ním prožívám vše dobré i zlé po celou dobu, co jsme tu. Byla bych ráda, kdyby se i na něj usmálo štěstí, zasloužil by si to. Její slova mně potěšila.

Konec druhé části. Další díl povídky vyjde v neděli za 14 dní. 

Autorka: Hana Nováková

Reklama
SDÍLET