Lidé, kteří s oblibou putují po stopách našich dějin, zřejmě na komiksy příliš často nenarazí. A stejně tak, co se hledání historie týče, na tom budou i milovníci oněch kreslených příběhů. Na první pohled dva odlišné světy, které se ovšem mohou skvěle doplňovat. Stačí jen chtít a nebránit se rozšiřování obzorů.
Že je něco takového možné, dokazuje před pár týdny vydaná sbírka třinácti příběhů našich nedávných dějin, příběhů obyčejných lidí, kteří si ale prošli neobyčejnými událostmi.
Titul Ještě jsme ve válce – Příběhy 20. století je na české komiksové scéně poměrně originální počin, který nemá obdoby. Za jeho vznikem stojí občanské sdružení POST BELLUM, respektive jeho členové, kteří po deset let zaznamenávali svědectví válečných veteránů, bývalých vězňů koncentračních táborů, politických vězňů, ale i komunistů a agentů StB a mnoha dalších pamětníků totalitní doby. Ze svého bohatého archivu pak sdružení vybralo třináct zaznamenaných zajímavých vzpomínek a ve spolupráci s českými a slovenskými tvůrci komiksu pomohlo vytvořit tento netradiční svazek.
Pokud se po knize budete pídit v některém z oblíbených knihkupectví, je dost možné, že vás zaujme už na první pohled. Obálka sice až tak výrazná není, a popravdě bych si dokázal představit úplně jinou – vhodnější – titulní upoutávku, ale co se velikosti týče, má komiks před ostatními tituly jednoznačně navrch. Určitě se nemusíte bát žádného zdlouhavého hledání. Ta skutečná výjimečnost ovšem tkví až uvnitř.
Třináct příběhů podaných třinácti rozdílnými způsoby, třináct osudů. Magické číslo provází celou publikaci stejně jako všudypřítomné vzpomínky a emoce, které proudí ze všech oken i jednotlivých doslovů každé z „epizod“. Jsou to střípky z našich dějin, na které se mnozí snaží zapomenout, i když zároveň dobře vědí, že na ně zapomínat nesmíme. A ve vzduchu stále tiše visí to nevyřčené přísloví George Santayany: „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu, si ji opakovat.“
I když by se mohlo zdát, že komiksové zpracování ubere příběhům na vážnosti, výsledek ukazuje pravý opak. Styly přizvaných výtvarníků krásně dokreslují atmosféru vyprávění osob, které by i jednotlivě vydaly na nejednu samostatnou publikaci, a možná lépe než pouhá slova vypovídají o prožitých událostech. Každý z tvůrců rozvíjí svůj unikátní styl, kompozici barev a celkové pojetí děje. Osobně bych rád vyzdvihl především část „Chytřejší než oni“ komiksového inovátora Tomáše Kučerovského a scénáristy Mikuláše Kroupy, která mě zaujala už při prvním zběžném prolistování.
Tato zpověď bývalého spolupracovníka Státní bezpečnosti je velmi unikátní a celkově, aniž bych tím chtěl snižovat význam ostatních příběhů, mě v předvedeném pojetí zaujala nejvíce. Neméně silný je i Masakr „U Zabitého“ popisující poválečné násilí na Němcích, tzv. spravedlivou odplatu, události, které je možno vidět například v nedávném snímku Juraja Herze Habermannův mlýn. Díky rozmanitosti celého díla je ale prakticky jisté, že si každý čtenář najde to své, ať už v pozitivním či negativním slova smyslu. Životní osudy lidí „z komiksu“ jsou pestré stejně jako jednotlivé formy jejich zpracování. Z krutých podmínek východní fronty, pochodů smrti až k beznaději komunistických kriminálů projdete v rámci necelých 200 stran poměrně rychle, ale v hlavě vám nejspíš zůstanou déle.
Na titul lze samozřejmě pohlížet jako na zcela běžný komiks, ale upřímně si myslím, že by to byla škoda a zároveň i ochuzení se o hloubku vykreslených vyprávění. Ano, je to stále ten lehce přehlížený žánr, ale je dobré si uvědomit, že i tento žánr, má-li dobrého autora, může mnoho nabídnout. A i když je kniha věnovaná především mladším čtenářům, věřím, že v ní mohou najít zalíbení i věkem zkušenější literární harcovníci a znalci dějin. I kdyby jen pro zpestření zajetého řádu. Na druhou stranu, pokud se o naši historii příliš nezajímáte, zřejmě vás, krom rozmanité vizuální stránky, nezaujme ani tento počin.
[album: http://www.i-senior.cz/wp-content/plugins/dm-albums/dm-albums.php?currdir=/wp-content/uploads/dm-albums/Komiks/]
————————————————————————————————————————————————————–
Snad proto, že patřím k té části populace, která se narodila na sklonku sametové revoluce, a popis uvedených událostí dostávám jen zprostředkovaně, přistupoval jsem k tomuto titulu s patřičným respektem, ale také nadhledem. Spojení komiksu a nedávných dějin beru jako skvělou příležitost pro všechny mladé lidi, pro které je tento mix velmi příjemnou formou, jak skloubit oba zájmy do jednoho, případně jak se k tomu druhému dostat schůdnějším způsobem.
V tomto ohledu se ostatně v poslední době doslova roztrhl pytel, jelikož můžeme prakticky na každém rohu narazit na kreslené přepracování ať už přímo historie nebo klasických románů. I když se k tomu mnozí staví odmítavě, osobně vidím především dobrou příležitost, jak tyto věci podat zajímavě lidem – čtenářům, kteří by o podobné tituly v jejich původní formě a podobě ani nezavadili. Není to znehodnocení, ale alternativa dnešní doby, ovšem musí se k ní přistupovat poctivě.
