Secese bývá spojována s velkými městy, kavárnami, divadly a šantány a s dekorativním přepychem. Jeden z klenotů moravské secese stojí ale uprostřed Beskyd, v nadmořské výšce 1018 metrů, na místě zvaném Pustevny.
Na Pustevnách od pradávna žili poustevníci, ten poslední zemřel v roce 1874.
Na počátku 20. století nechali na Pustevnách místní turisté postavit dvě budovy: restauraci Libušín a turistickou útulnu Maměnku. Obě stavby navrhl mladý Slovák, který tenkrát pracoval v projektové kanceláři ve Vsetíně a jehož jméno bylo Dušan Jurkovič. Dnes ho známe jako významného představitele středoevropské secese. Vášnivý turista a amatérský jeskyňář Jurkovič dokázal do lidové tvořivosti a práce se dřevem vložit duch vídeňské secese a přenést secesi do středu moravských hor, kde díky zručnosti místních řemeslníků zrealizoval dech beroucí nádheru.
Jurkovičovy stavby na Pustevnách byly během 20. století vystaveny drsným povětrnostním podmínkám a také drsnému lidskému zacházení. Na počátku 21. století však byly budovy důkladně zrekonstruovány do původní podoby.
Nedaleko Pusteven leží magický Radhošť, vrch, na který prý zavítali i Konstantin a Metoděj. Soluňští bratři nechali na Radhošti zbořit nejrozšířenější místní pohanskou modlu, Radegasta. Uctívání Radegasta v kraji pod horami však nevymýtili. Až do novověku na Radhošti probíhaly magické oslavy slunovratu a Radegast se ve 20. století na Radhošť vrátil i v podobě mohutné sochy z betonu a žulové drti umístěné na cestě mezi Pustevnami a Radhoštěm. Samotný vrch Radhošť dnes zdobí dřevěná kaple zasvěcená Konstantinu a Metodějovi.
Kouzlo Pusteven dotváří daleké výhledy: na Radhošť, k Ostravě, na jižní i severní část Beskyd a za hezkého počasí dokonce i k vrcholům Vysokých Tater. Jurkovičovy stavby a daleké výhledy dávají Pustevnám onu secesní přepychovou dekorativnost, kterou by v horách asi čekal málokdo.
[album: http://www.i-senior.cz/wp-content/plugins/dm-albums/dm-albums.php?currdir=/wp-content/uploads/dm-albums/Pustevny fot E. Tvrda/]
Foto: Eva Tvrdá
