Homosexualita seniorů je společenským tabu. Jak na coming out ve stáří?

Homosexualita se netýká pouze mladších generací. Je zastoupena v celé společnosti včetně seniorů. Na rozdíl od jiných generací je homosexualita seniorů společenským tabu a spouštěčem sociální diskriminace. V této oblasti patří senioři k nezranitelnějším menšinám. Z čeho mají homosexuální senioři obavu a proč je coming out pro mnohé nepřípustný?

Je pošetilé myslet si, že homosexualita je ve společnosti poslední dvě desetiletí a týká se pouze mladších generací.  Předpokládá se, že homosexualita je mezi seniory zastoupena v podobné míře, jako v celé společnosti. Problémem je, že se o sexuální orientaci senioři bojí mluvit. Jedná se tak o nejméně viditelnou menšinu v České republice.

Obavy z diskriminace

Homosexuální senioři řeší naprosto stejné problémy jako ostatní senioři. K tomu se ale přidává strach související z reakce okolí na jejich sexuální orientaci. Senioři se o svých vztazích bojí mluvit. Obávají se diskriminace a odloučení. Coming out neboli veřejné přiznání k homosexualitě je proto velmi těžké.

Strach pramení z historické právní nerovnosti. Až do roku 1962 byl pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví nelegální. A teprve až v roce 1993 byla na základně rozhodnutí Světové zdravotnické organice homosexualita vyjmuta z mezinárodní klasifikace nemocí. Starší generace se proto naučila homosexualitu více skrývat než mladší generace.

V domovech důchodců je sexuální orientace společenským tabu

Coming out seniorů je prozatím společenské tabu. Jestliže se senioři dostanou do nové společenské skupiny, například do domova seniorů, často o své sexuální orientaci mlčí. Vědomě se nechtějí vystavit diskriminaci, případně společenské izolaci, neboť starší generace dosud často homosexualitu vnímá za špatnou. „Moji přátelé dlouho netušili, že jsem gay. Po přiznání své orientace jsem ale musel strpět odsuzující i pohrdající pohledy. Nejbližší přátelé mě naštěstí pochopili. Jakmile jsem začal žít v domově důchodců, veřejně svou orientaci nepřiznávám, ostatně k tomu ani nebyl důvod. Obávám se, že by mě zdejší společnost nepřijala,“ svěřil se sociální pracovnici pan Karel, který žije v domově důchodců na okraji Prahy.

Coming out nemusí pochopit ani nejbližší rodina

Se společenským soužitím má problém mnoho homosexuálních seniorů. Nejlépe jim je v domácím prostředí a se svými přáteli, před kterými nemusí nic skrývat“, vysvětluje sociální pracovnice Jana.

Ani v nejbližší rodině však nemusí ihned najít pochopení. Jsou známy případy, kdy se po dlouhých letech maminka svěřila svým dětem se svou orientací k opačnému pohlaví. S manželem byli rozvedeni více jak dvacet let. Své dvě děti, syna a dceru, vychovávala sama. K přiznání o vztahu k jiným ženám se rozhodla, jakmile byly děti již dospělé. Dcera maminku pochopila. Problém nastal u syna, který své mamince zakázal pravidelné hlídání vnoučat.

Zapotřebí je naslouchat, ne odsuzovat

Homosexuální senioři patří k velmi zranitelné skupině, neboť ve většině případů nemají děti a rodiny. V případě, že jejich životní partner zemře, ocitají se v těžké životní situaci, protože své pocity nemají komu svěřit. Snahou do budoucna by proto mělo být, aby poskytovatele sociální péče diskutovali se svými klienty, zjistili, co je trápí a byli empatičtí i nápomocní k odlišné sexuální orientaci.

Reklama
SDÍLET