Svatá Hora u Příbrami vybízí na podzimní výlet

Svatá Hora, Foto: Václav Bešťák, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons

Svatá Hora u Příbrami patří k našim nevýznamnějším a hojně navštěvovaným mariánským poutním místům. V roce 1905 dostala Svatá Hora čestný titul „bazilika minor,“ jako první kostel v tehdejším Rakousku-Uhersku.

Reklama

Na kopci 586 m. n. m. nechal ve 13. století postavit rytíř Malovec gotickou kapli ke cti Panny Marie, jako výraz vděku, za to, že ho zachránila před loupežníky. Další a další pověsti tento příbramský vrch pak spojovaly s působením Panny Marie a zvěstmi o vykonání zázraků. Císař Karel IV. právě daroval Příbram arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic, velkému ctiteli Panny Marie. Dle legendy tento arcibiskup z úcty osobně vyřezal sošku Panny Marie s Ježíškem, kterou umístil ve svém příbramském sídle, ale toto soška v roce 1611 zaujala své místo na Svaté Hoře. V následujících staletích se právě tato soška stala středobodem celého zdejšího poutního místa.

Dlouho byla svatohorská kaple známá jen věřícím z blízkého okolí, ale to se změnilo, když byla zdejší Svatá Hora po třicetileté válce svěřena do správy jezuitům. Ti zde v druhé polovině 17. století nechali vybudovat krásný soubor barokních budov, sestávající z poutní baziliky Nanebevzetí Panny Marie, několika kaplí a ambitů. Kaple a ambity jsou zdobeny barokními freskami a štukami.

Již zdejší ambity, které uzavírají celý areál ze všech stran si zaslouží vaší pozornost. Jejich stěny totiž zdobí výjevy, popisující zázraky, které Panna Maria vykonala. Jsou rozdělené tematicky. Severní část zobrazuje osoby zachráněné při povodních a východní stěny ambitů jsou věnované zázrakům, které jsou spojeny s pády z koní či budov. Jižní ambity se zaměřují na případy, kdy šťastně skončily útoky divokých zvířat na osoby a také zázračná přežití ve válkách a západní část ambitů nám připomíná zázračné vyváznutí obětí při úderu bleskem nebo při požárech. V rozích ambitů pak stojí čtveřice osmibokých kaplí pojmenovaných po městech, Plzeňská, Pražská, Mníšecká a Březnická.

V roce 1732 zde byla slavnostně korunována soška Panny Marie Svatohorské. Je zde rovněž terasa s barokními sochami a Pražská a Březnická brána.

V poutní bazilice Nanebevzetí Panny Marie se nachází hlavní svatohorský oltář. Tento oltář váží téměř 200 kg a je zhotoven z ryzího stříbra vytěženého v březovohorských dolech. Na hlavním oltáři se nachází gotická soška Panny Marie s Ježíškem.

Na prostranství před Pražskou branou je umístěn sloup Panny Marie Svatohorské a Pražskou bránu také zdobí Madona Svatohorská. Nedaleko od Březnické brány se nachází mariánská studánka s léčivou vodou. Z Příbrami vede na Svatou Horu 365 Svatých schodů v kryté 400 m dlouhé chodbě, která ústí do zdejších ambitů. Do areálu lze také vstoupit Pražskou branou ze Svatohorského náměstí. Svatá Hora patří k nejvýznamnějším poutním místům v Evropě.

Autor: Jiří Glet

Reklama