Čtenářka online magazínu i-Senior.cz, Hana Šimková, se s námi podělila o dvě ze svých básní. Tato talentovaná autorka, která se věnuje psaní povídek i poezie, ve svých verších zachycuje kouzlo okamžiku, emoce i krásu všedních dní. Ponořte se do její poetické tvorby a nechte se unést slovy, která hladí duši.
První báseň Starý Valentýn s lehkostí a nadhledem popisuje lásku v pokročilém věku. S humorem i něhou ukazuje, jak city dokážou oživit srdce, ale zároveň přinášejí nečekané výzvy. Druhá báseň Ještě jednou je naopak plná nostalgie a touhy po znovuprožití krásných okamžiků, které odvál čas. Obě básně spojuje citlivost, životní moudrost i schopnost zachytit ty nejjemnější odstíny lidských pocitů.
Starý Valentýn
Láska vždycky přichází a všechno ti zpřehází.
Máš už svoje tiché stáří, žití se ti ještě daří,
a pak přijde zase láska
a snažíš se ve svém věku, aby z tebe byla kráska.
Je to dřina děti moje, abych ustála to v stoje.
Bez kulhání, bez paniky, dělám ráno různé cviky.
Mažu svoje staré líce, chodím rovně jako svíce.
Vrásky směle vyhlazuji, hlavu držím zpříma,
ale vevnitř milé děti panika už dřímá.
Pak si ale vezmu brýle a přijde ta správná chvíle.
Vidím dobře tu svou lásku, sundám sobě i jí masku.
Nechce být sám ten můj děd, kouká jenom co by sněd.
Vařím, peru, pozašívám, unavená z toho bývám
a on sedí pomlaskává, rozkazy mi jenom dává.
Vezmu smeták a on stěží, vymotá se z těch mých dveří.
Pak si lehnu, vydechnu si, zanaříkám, lásko, kde jsi!
Ještě jednou
Ještě jednou jít cestičkou vyšlapanou,
svou tvář zvedat k slunci až líce planou.
Tvou ruku držet a jít k obzoru s touhou,
v srdci žádný žal, jen lásku pouhou.
Vše krásné do dlaně chci si jenom brát,
slyšet dnes a znovu zas, jak hodně mě máš rád.
Schovám to do dlaně a chci to držet dál,
však vítr života si všechnu krásu vzal.
Vzpomínky má lásko nelze vyrvat v srdci.
Tak vzpomínám si stále, když probdívám noci.
Autorka básní: Hana Šimková
