Možná to znáte – jedno vnouče se směje, druhé se vzteká, a než si člověk stačí dojít pro kávu, přijde křik, pláč nebo třísknutí dveřmi. V takové chvíli je snadné si říct: „Tohle dítě je nevychované!“ Jenže realita bývá mnohem složitější. Některé děti zkrátka ještě nemají dost sil na to, aby své pocity zvládaly tak, jak bychom si přáli.
Dětský mozek se stále učí
Dospělý člověk má po letech zkušeností v mozku zabudované mechanismy, jak se uklidnit. Dítě ale tuto schopnost teprve získává. Konkrétně jde o část mozku zvanou prefrontální kortex, která dozrává pomalu – a to až do dospělosti. Děti tak často nejednají schválně, ale protože jednoduše nemohou jinak. Moderní psychoterapie pro děti s těmito skutečnostmi efektivně pracuje.
Obzvlášť u dětí, které procházejí složitým obdobím – třeba nástupem do školky, příchodem sourozence nebo větší změnou v rodině – se mohou silné emoce objevovat častěji. K tomu mohou přispívat i zdravotní nebo vývojové potíže.
Co v takové chvíli pomáhá?
Základem je zůstat v klidu. I když je to někdy těžké, právě vy můžete být ten bezpečný přístav, ke kterému se dítě přivine, až jeho vnitřní bouře utichne. Místo kárání zkuste popsat situaci: „Vidím, že tě to hodně rozzlobilo. Je to těžké.“ Právě takové věty dítěti ukazují, že ho někdo chápe – a zároveň ho učí o jeho vlastních emocích přemýšlet.
Pomáhají i jednoduché návyky – hluboké dýchání, malá procházka, kreslení nebo klidný kout s plyšákem. A především pocit, že i když se chová zmateně nebo bouřlivě, láska k němu se nezmenšuje.
Role prarodičů je zásadní
V dnešním uspěchaném světě jsou prarodiče často těmi, kdo mohou přinést klid a jistotu. Vaše trpělivost, pochopení a životní nadhled mají obrovskou hodnotu. Když dítě ví, že u vás najde přijetí i podporu, učí se, že zvládat emoce není ostuda, ale běžná součást života.
A pokud máte pocit, že je toho na dítě (nebo i na vás) příliš, neváhejte rodině doporučit odbornou pomoc – třeba zkušeného odborníka z AdiCare – dětské psychiatrie Brno. Není to známka selhání, ale důkaz zodpovědnosti
