Co s dětmi o prázdninách? Vnoučata paní Marie jezdí od jednoho k druhému

Od Velikonoc se u nás neřešilo nic jiného než to, kdo, kdy a kde bude hlídat vnoučata o letních prázdninách. Ty už jsou v plném proudu, a tak už děti jezdí s batohem od jednoho k druhému. Ano, dnes to mají rodiče těžké, peněz není vždy nazbyt a ani babičky nejsou hlídací, jako tomu bylo dřív, přesto se snažíme všichni udělat maximum, aby si děti prázdniny užily plnými doušky.

Hned první týden prázdnin jsem vyfasovala já s manželem. Stelinka s Kubíkem k nám nepřijeli zrovna s dobrou náladou. Především Stela, která před týdnem oslavila 8. narozeniny, si myslela, že stráví konečně pár dní s maminkou a tatínkem. Naopak Kuba už je velký dvanáctiletý kluk, který dozor rodičů nepotřebuje. Jemu stačí počítač, kde neustále hraje hry a sleduje videa. Kdyby bylo po něm, nemusel by od rána do večera vystrčit ani paty z domu.

Jsem ještě pracující babičkou, a tak jsem si kvůli dětem naplánovala dovolenou. Říkala jsem si, že si ty první dny prázdnin opravdu užijeme. O svátcích se k nám měl přidat i děda Franta. Jenže zabavit osmiletou holčičku a dvanáctiletého kluka není vůbec snadné. Napustili jsme si bazén, vyrazili na houby a borůvky do lesa, do nedaleké ZOO podívat se na zvířátka, vařila jsem jim samé dobroty i pekla buchty. Snažila jsem se s nimi hrát všemožné míčové i stolní hry, a přesto jsem si od Kubíka několikrát vyslechla: „Babi, mohl bych jít radši na počítač?“

Člověk by se pro ně rozkrájel a stejně ty počítače mají navrch. Naštěstí ale Stelinku má snaha přiměla se usmívat a radovat se z pobytu na čerstvém vzduchu. Na pár dní zapomněla i na maminku, i když každé usínání se neobešlo bez slziček a smutku.

Od čtvrtka s námi trávil čas přes den i děda, a tak Kuba ocenil mužskou přítomnost. Najednou to vypadalo, že ho štípání dříví a sekání zahrady snad i baví, a tak počítač šel na chvíli stranou.

Týden ale utekl jako voda a děti si opět zabalily svých pět švestek a vyrazily za druhými prarodiči. Poté je čeká čtrnáctidenní tábor, který ale po finanční stránce není žádná sranda. Pak se těší na týden k moři a týden ještě stráví s rodiči doma v Čechách. Nejspíš vyrazí na nějaký výlet a užijí si sami sebe. Posledních čtrnáct dní v srpnu si je na střídačku budeme přehazovat jak horký brambor. Bohužel jinak to kvůli práci nejde.

Prázdniny jsou sice skvělým obdobím, kdy děti prožijí spoustu dobrodružství, ale řeknu vám, že naplánovat na dva měsíce hlídání a dostatek aktivit, je pořádná fuška. Naštěstí ti naši malí lumpové mají babičky a dědečky, kteří se o ně rádi postarají, ale ne vždy jde vše skloubit dohromady. Buď do toho vstoupí práce, peníze nebo počítač.

Příběh ze života nám zaslala čtenářka Marie

Reklama