Po nástupu další vlny covidu se zvedají ceny energií a zasáhnou naprosto všechno. Nové zálohy jsou pro mnoho domácností až likvidační a nikdo neví, co by se mělo dít dál. Je na vládě staré i nové, aby promýšlela opatření, která zachovají lidem střechu nad hlavou a dostatek potravin.
Zdražování nabývá takových podob, že lidi doslova ochromuje. Jsou to takřka nemyslitelné, nepředstavitelné výšiny. Schoulí se a rezignují, staří i mladí. Milostivé léto? Jak že se zbavit dluhů s další dardou? Ony někomu zbydou peníze na zaplacení jakkoliv nízké jistiny jejich půjčky? Přesto se dá nastoupit cesta osobních omezení a úspor, která trochu ubere nákladů. Požádala jsem o pomoc přátele a dali jsme dohromady několik hrstí rad z jejich zkušeností. Starší ročníky se jistě na leccos rozpomenou a podiví se, že pozapomněli – a vrátí se do časů náročnějšího života plynuleji, než mladí.
Koberce a gobelíny na zdi mají smysl i dnes
Teplo. To, že prostě vypnete topení, není dlouho udržitelná cesta. Lepší bude kouknout na úniky a lepší využití toho, co přichází. V paneláku i v domě se vyplácelo za radiátory nalepit na zeď alobalovou fólii, případně ještě pod ní na zeď dát tenký polystyrén – a už se mi objevila rada, že lze využít chránič skla na autě před mrazem a podobné vymoženosti se stříbřitou fólií. Bývalo i něco jako karimatka. Alobal odráží teplo do místnosti a neprohřívá se zbytečně zeď.
Zdi si naši předkové zdobili koberci a gobelíny a vážně věděli, proč. Třeba zeď za postelí bývala ozdobená alespoň vyšívaným plátnem. Jednak se neotírala barva na zdi, jednak dotek nebyl tak studený. Pomáhá i rohož, my v domku měli po předcích stopy, jak v nejchladnější obytné místnosti byly rohože přibity hřebíčky až do výše očí. Tepelná pohoda je, samozřejmě, i věcí psychiky. Mimo holé stěny je nám tepleji. V delším časovém horizontu zkuste popřemýšlet po textilní tapetě, co se natahuje na zeď. Nám známý kdysi poradil rozmixovanou buničinu v lepidle na tapety a sloužila skvěle nějakých dvacet roků. Stačilo zhruba půl centimetru, normálně se dala vymalovat. Buničinu už asi neseženete, ale na tom principu se objevují průmyslové nátěry.
Na trenýrkovou teplotu zapomeňte
Samozřejmě je načase zvyknout si na snížení teploty v místnostech tím, jak regulujeme topení. Dnes se leckdo směje, když řeknu „trenýrková teplota“, ale vážně pamatuji v sedmdesátých a osmdesátých letech na tvrzení lidí v panelácích, že pohodlí znamená právo chodit doma nalehko, v trenýrkách. Rozumné je udržet teplotu 18-20°C, v ložnici klidně pod šestnáct. A na ty trenýrky nebo lehounké cosi pro doma natáhnout vrstvené oblečení.
Velké úniky tepla mají na svědomí okna a dveře. Pokud si sáhnu na sklo a je hodně studené, zřejmě ani vyměněná plastová okna nejsou to pravé ořechové. Kde jsou ještě okna obyčejná, stará „paneláková“ dvojitá, lze mezi ně po rozšroubování vložit starší hustou záclonu. Přilepit bílkem nebo lepidlem aspoň nahoře. Studená plastová (ta levnější okna nejsou nic moc) může vylepšit průsvitná fólie, nalepená na sklo, případně nalepení třeba dečky – stačí trochu rozmíchaného bílku a rozprostřít lehkou ruční práci.
Na utěsnění existují staré dobré izolační pásky, různí vycpaní látkoví hadi a žížaly. Ve staré zástavbě, kde by se musely utěsnit profuky několika cm, pomohla i pouhá papírová páska na malování, která také držela nějaké smotky, a hustá tkanina závěsu na noc. Samozřejmě, že tam, kde je topení, nejsou ani záclony, ani závěsy až na zem – končí nad topením a pokud možno přitisklé k parapetu, aby neubíraly teplo místnosti. Nestačí, máte-li krásné žaluzie – naopak přidejte další vrstvy izolace, tedy onen závěs a záclony. Tam, kde je starý dům se špaletami, obyvatelé již často umějí na zimu špaletu přicpat třeba kusem molitanu nebo polystyrénu a utěsnit škvíry. Opět platí, že stará okna mívají i velmi tenké sklo.
Kvalitní plastová okna lze nechat seřídit na letní nebo zimní režim, informace jsou na internetu.
Pokud člověk přijde zvenčí se studeným nosem, je snad už samozřejmostí teplý nápoj a měly by ho zvládnout pít i předškolní děti. Neříkám horký, nýbrž teplý. Stejně jako teplé jídlo. Tím se dotýkám způsobu ohřevu a vaření, k tomu se ještě vrátím. Samozřejmostí je také převlečení do suchého, nezůstávat v mokrém. V ničem mokrém, ani ponožkách. Na prostydlé nohy si klidně vezměte dvoje ponožky (pokud venku mrzne a parádnice má silonky, tak i v kozačkách se uplatní obyčejné tenké bílé ponožky přes silonky. Proč? Protože ani dvoje punčocháče ze silonu před zimou nechrání). Je dobře, že se do módy vracejí silnější punčocháče nebo legíny pod sukně. Punčocháče mají tu nemilou vlastnost, že se prodřou paty a špičky. Tak je odstřihněte a máte „podvlíkačky“, které lze nosit s ponožkami.
Proč mít sklenici s horkou vodou pod stolem?
Nouzově, krátkodobě, se dá sedět i v chladu u stolu, když máte větší ubrus (sahá skoro nebo úplně na zem) a pod něj dáte velkou sklenici (3-5 l) s horkou vodou, uzavřenou – sálá teplo ke všem nohám, které se pod ten stůl nasunou. Pokud je člověk nastydlý, má rýmu nebo dlouhodobý kašel a podobné potíže bez teploty nad 37,9°C, lze se prohřát strčením nohou do kbelíku s horkou vodou a přiléváním další tak, aby byly nohy v teple (stálý pocit vody teplejší, než nohy) alespoň dvacet minut. Potom nožky rychle utřít a nacpat do ponožek, celý být zabalený, už nelézt ven. Několik hodin ne. Pokud se k tomu připojí horký nápoj, uvolní se i dutiny. V tomto léčebném programu se máčení nohou opakuje denně. Většinou stačí nárazovka, 1-2x. Vychladlá voda lze použít třeba na namočení nějakého prádla před praním (ušetříte energii za kus programu pračky). Možná jste si vzpomněli na nějakou scénu ze staršího filmu nebo obrázku – otec rodiny prostě musel fungovat a tak si dopřával lázeň a rodina kolem skákala. Živitel musel pracovat a to co nejlíp.
Na sezení a do postele se využívají různé chlupy, tedy kožešiny umělé i pravé. Určitě si přes matraci, i když je potažená nějakým textilem, natáhněte pod prostěradlo nějakou další silnější látku. Třeba flanelové prostěradlo, jaké mívaly babičky, chránič matrace nebo nějakou deku. Molitan totiž, na rozdíl od starých žíněnek a slamníků, nehřeje. Prostě podle staré zálesácké moudrosti, že má být pod člověkem nastláno, aby z něj zem nevysávala teplo. Lidé spí i dnes často na kožešinách a od pravěku se tak spí velmi dobře.
Další doporučují spaní se psem nebo smečkou, ale jiné hlasy zase popírají, že by kvalita spánku byla tím pádem pro člověka nějak úžasná. Pokud trpíte studenýma nohama, existují vlněné ponožky nebo návleky, které později skopnete, aniž se pořádně probudíte. Nebo termofor. Doporučuje se také ještě jedna deka přes přikrývku i peřinu, zadrží víc tepla a těžší přikrytí, jak zjistili odborníci již před časem, dělá člověku dobře. Pokud by vás během noci studila ramena a krk (nebo jste byli trochu „načatí“ nastydnutím, vezměte si (hlavně dámy) nějakou vestičku nebo dokonce k tomu určený kabátek, svetřík – za mých mladých let a ještě mladších se třeba háčkovala taková kruhová podivnost, základem byl čtverec (záda) s dírami pro ruce na stranách, obháčkovaný dokulata (udělalo to límec s přednicí a přesahem na zádech až ke kříži). Před spaním pořádně vyvětrejte bez ohledu na venkovní chlad nebo mráz.
Ohledně materiálů na povlečení – na zimu je sakra příjemný flanel, pet lahve (fleec a plyše) jenom mimo kůži, třeba jako druhou vrstvu na peřině. Dodatečně mi od hospodyň přistál v debatě hlas, že dobře prohřívají i současné deky s „beránkem“ na jedné straně. Ano, sčítá se tam vlas plyše a další tkaniny z druhé strany. Přírodní vlákno tam ani nemusíte najít, ale zahřejí.
Shrnu a doplním tyto rady citátem skvělé hospodyně, co se s nedostatkem a zimou sama dost popasovala:
„Vlněné fusekle a botky důchodky na nožky. Bo botky důchodky jsou též echt vlna ovčí a na rozdíl od drahých beránkových bačkůrek jsou násobně trvanlivější. Nohy v teple jsou základ. Horoucí srdce a chladná hlava je taky dobrý, ale pojetí Felixe Edmudoviče raději ponechme v zapomnění. Jezevčík pod dekou je radost násobná. Jak je dlouhej, tak hřeje po celý páteři. Jak je spokojenej, že je blízko svýmu dvounožci, tak se ani moc nevrtí a jen spokojeně pravidelně oddychuje – netřeba požívati hypnotika, stačí jen naslouchat.“ (Ozvali se další chovatelé s doporučením australského honáka, vlkodava, chrtíka…) No a pak se neodříkat živočišných bílkovin a vývarových polévek. Teplo z bříška funkčním prádlem nedoženeme. Add prádlo. Přátelé, přírodní materiály jsou top! A na zimu je vlna nejlepšejší. Vím, nekousavý merino tričko i spodky jsou pálka. Ale to pohodlíčko a nesmradlavý podpaží je k nezaplacení.
