Tento týden jsem opět po dlouhé době navštívila svou domovinu a u té příležitosti si udělala výšlap na Praděd. Pro ty, kteří mají alespoň malé tušení, připomenu, že se jedná o nejvyšší vrchol Jeseníků.
Svou túru jsem odstartovala v Karlově Studánce, která je nejen mezi českými turisty proslulá čistým ovzduším a léčebnými lázněmi. Procházka malým, avšak malebným městečkem, které je lemováno dřevěnými lázeňskými domy, na mě udělala příjemný dojem. Cestou jsem se ještě zastavila u vodopádu, jež nabíral po vydatných deštích na síle, a poté jsem se již vydala směrem k naučné stezce Bílá Opavice.
Jsou dvě možnosti, kudy se můžete vydat. Buď půjdete vrchem po hřebenu, nebo si vyberete cestu, která přímo lemuje Bílou Opavici, ta je ovšem mnohem náročnější a vyžaduje alespoň nějakou základní fyzickou kondici. Ačkoliv já mám ještě mladé nohy, tak musím podotknout, že opravdu dostaly zabrat. Ještě teď po pár dnech cítím tu náročnost, na kterou však upozorňují cedule.
Cesta to je opravdu náročná, avšak za odměnu se vám na oplátku naskytne pohled na krásnou přírodu, rozdováděnou řeku, která si svými peřejemi brázdí cestu mezi velkými šedými balvany a v neposlední řadě na několik vodopádů, jejichž hučící voda ve vás vyvolá nutnou dávku respektu před tímto vodním živlem.
Cesta podél hřebenu má tu výhodu, že není tolik náročná a pokud budete chtít ušetřit nějakou energii, je tou pravou volbou. Vždyť na Praděd je to ještě dlouhých pět kilometrů…
