Nevíte, co s načatým víkendem? Co takhle vyrazit parním vlakem na slavnou pouť? Vlak vyjíždí z Valašského Meziříčí přes Vsetín až do Velkých Karlovic, kde se už od čtvrtka 4. 8. koná před Karlovským muzeem tradiční setkání řezbářů v doprovodu živé lidové hudby.
Pouť se koná pravidelně každou první neděli po 5. srpnu – tedy první neděli po výročí posvěcení kostela Panny Marie Sněžné, který je postaven ve stylu lidového baroka, pochází z roku 1754 a údajně na jeho stavbu nebyl použit jediný hřebíček. Kolem kostela je rozlehlý hřbitov, kde můžete najít pomníky některých místních umělců např. akademického malíře A. Schneiderky. Kromě kostela patří k památkám v obci fojtství, historický dům obchodníka Grossmana na rozcestí Soláň, židovský hřbitov a zejména Karlovské muzeum, které letos oslavilo 40. výročí svého trvání. Původně bylo kupeckým domem, dnes si v muzeu můžete prohlédnout stylově vybavenou světnici, ukázku řemeslných nástrojů používaných na Valašsku i místní kroj, miniaturní vyřezávané postavičky manželů Petřekových a Karlovský betlém. Podkroví muzea je využíváno pro nejrůznější výstavy. V podkrovním areálu bude 4. –31. 8. probíhat výstava výtvarného sdružení Urgatina, které zahrnuje řezbářská díla Milana Pařenicy, Jaroslava Slavíka, Oldřicha Unara a malbu na skle Jany Dočkalové‑Kobzáňové, která je dcerou známého valašského malíře Jana Kobzáně. Stejně jako on, zvolila za motivy své práce folklor a přírodu svého Valašského království. Na dvoře muzea můžete při práci pozorovat 25 českých i slovenských řezbářů, obdivovat jejich díla případně si i některé zakoupit. Odsud můžete pokračovat do expozice Karlovských skláren nebo ke stodole, kde se konávají různé hudební akce (např. v pátek 5. 8. vystoupila skupina Fleret s Jarmilou Šulákovou a těšit se můžete i na Hana a Petr Ulrychovi s Javory, cimbálové muziky Slanina, Javořina či Soláň, hudecká muzika Staré gatě, Karlovjanky aj.).
A proč, že se používá Karlovské místo Karlovické? Druhá varianta by jistě byla spisovnější, ale v lidovém folklóru byl původní termín natolik vžitý, že (jak praví nápis u vchodu muzea) byl Karlovjanům úředně schválen.
Milovníky přírody a sportu lákají Velké Karlovice nespočtem kombinací turistických tras, několika lyžařskými vleky, koupalištěm a také novou cyklostezkou. Místní krajina je plná zalesněných kopců, opředených pověstmi o zbojnických pokladech a slibkách (divoženkách, které poblouzňovaly muže a kradly ženám děti z kolébky). Vydat se můžete ke Třem křížům na Ztracenci, k rozhledně, do pralesa v údolí Razula nebo třeba ke Kafkovskému jezeru, ve kterém (podle pohádky K. J. Erbena) spával drak. Uvidět či potkat tu můžete několik ohrožených druhů rostlin i zvířat, konec konců Karlovice leží v Chráněné krajinné oblasti Beskydy.
Velké Karlovice leží na hranicích se Slovenskem, v podhůří Beskyd a Javorníků a už odedávna tudy vedla důležitá obchodní stezka. Obec byla založena r. 1714 Karlem Jindřichem ze Žerotína. O její vlastnictví však vedly Rožnovské a Vsetínské panství dlouholeté spory, které údajně vyřešila až Marie Terezie tím, že Karlovice rozdělila v r.1774 na Malé a Velké. Ty byly ale po letech (až v roce 1966) opět spojeny a staly se tak jednou z největších obcí v ČR. V současné době jsou významným centrem cestovního ruchu, najdete tu proto velké množství restaurací, hospůdek, hotelů i ubytování v soukromí. Více informací najdete na www.velkekarlovice.cz .
