Vždy ve středu si vychutnáváte nádherné povídky a cestopisné pohlednice, ve kterých poznáváme krásy naší domovské krajiny, ale také zahraničí. Píše je pro Vás známá prozaička paní Eva Tvrdá. Je nám ctí přinést Vám rozhovor s paní Tvrdou o jejich nadcházejících plánech pro příští rok, a také o její inspiraci k tak poutavým povídkám.
Už rok píšete pro i-Senior. Jednak jsou to tzv. pohlednice, v nichž popisujete různá místa, a každý druhý týden zveřejňujete povídku. Co pro nás chystáte na příští rok?
Chtěla bych v roce 2013 zkusit něco nového. Místo povídek mám připravenu jako čtení na pokračování novelu s názvem Džem z jeřabin a místo pohlednic bych chtěla psát o počasí. Počasí je jedním z mých velkých zájmů a jsem ráda, že mohu na stránkách i-Senioru na téma této záliby experimentovat. Sama jsem zvědavá, jak rubrika bude vypadat, a těším se na ni.
Vydáte v nejbližší době nějakou knihu?
Na jaro 2013 připravuji vydání knihy povídek ze současnosti, které vznikaly jako čtení na internetu a znají je i čtenáři i-Senioru. Kniha má název Andělé, tabulky a sny a na trh ji uvedu na Ostravském knižním veletrhu. Ten je plánován na počátek března. Čtenáři v knize najdou povídky Kolotoč, Bezstarostná jízda, Kůrovec, Včelař a mnoho dalších.
Většinu své tvorby jste zatím věnovala Hlučínsku. Jak Vás napadlo vybrat si právě toto téma? Co vás na něm inspiruje?
Hlučínsko jako téma je pro mě přirozené. Hodně dlouho na Hlučínsku žiji, takže o něm i píši. Inspirují mě zřejmě hlavně historické zvláštnosti vývoje tohoto malého území a projevy těchto zvláštností v osudech konkrétních lidí.
Kde čerpáte inspiraci? Náměty na příběhy máte od pamětníků nebo jsou čistě z Vaší fantazie?
Příběhy, které zachycuji, jsou většinou zpracované útržky a poznámky, které jsem od dětství slýchala, takže mají reálný základ. Postavy si ale vytvářím, jsou produktem mé fantazie.
Jaký byl život na Hlučínsku v období druhé světové války? Muži museli narukovat do wehrmachtu, ženy zůstaly samy doma, staraly se o hospodářství, o děti. Jak tuto těžkou dobu lidé zvládali?
Ze vzpomínek lidí, kteří tehdy žili, je patrné, že to byla velmi těžká doba. Určitě všechny hluboce poznamenala, vždyť téměř každá rodina měla někoho, kdo padl na frontě, každá rodina někoho oplakávala. Přesto šel život dál a to hlavně díky ženám, které zastávaly v tomto období nebývale mnoho práce.
Vnímáte skutečnost, dá se to tak říct, že částečně mapujete historickou situaci života lidí na Hlučínsku?
Doufám, že jsem alespoň trochu některými svými knihami přispěla k lepšímu pochopení lidí z Hlučínska, mapování historické situace určitě nebyl a není můj cíl, na to nejsem dost důsledná.
V poslední době se zdá, že Hlučínsko opouštíte. Plánujete návrat?
Pracuji na pokračování své nejznámější knihy a tou je Dědictví. Vracím se k jednotlivým příběhům a dopovídám je očima své generace. Je to práce zdlouhavá a náročná, ale snad se mi knihu dopsat podaří.
Závěrem jak se těšíte na vánoční svátky?
Vánoce mám velmi ráda, jsou to moje nejoblíbenější svátky. Už od října se snažím o to, abych je měla radostné. Domnívám se, že adventní a vánoční doba by měla patřit našim nejintimnějším potřebám, měli bychom být hlavně sami se sebou a myslet na lidi, které máme rádi. Na vánoční svátky se každoročně velmi těším.
Více informací o paní Evě Tvrdé, její tvorbě naleznete na stránkách www.evatvrda.cz, kde si také můžete koupit její nádherné knížky.
Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů a inspirace pro další nádherné povídky.
