Detektivní román se stal ve 20. století nejčtenějším a nejvydávanějším žánrem a zdá se, že si ho čtenáři budou žádat i v tomto století. Nebo si myslíte, že detektivka zanikne? Zatím to tak nevypadá, naopak, její obliba snad i roste. Mám detektivky velmi ráda, a tak jsem o těch nejslavnějších napsala malý seriál.
Detektivní román spojuje román s tajemstvím a román kriminální. Román s tajemstvím nemusí být detektivní a román kriminální nemusí obsahovat rozluštění něčeho tajemného. Správná detektivka nevypravuje jen o zločinu. Pozornost je v detektivce upřena hlavně k metodě, jakou je odhalován viník, avšak správná detektivka musí být i tajemná a vzbuzovat při čtení napětí.
Zločiny jsou pravděpodobně staré jako lidstvo samo, dokládají to příběhy ze starých bájí i z Bible. Až do 19. století se však zločiny objevovaly jen jako součást příběhů, tvořily jen epizody výpravnějších děl. Teprve v 19. století se zločin stal základem nového žánru.
Předchůdcem detektivek se stal soupis slavných kriminálních případů, jehož autorem byl kněz, voják a posléze pařížský advokát de Pitaval. Kriminální případy v jeho podání nebyly zpracovány do románové podoby a neobsahovaly vůbec žádné detektivní prvky. Přesto se staly velmi oblíbeným čtením buržoazie i šlechty. Pitaval sepsal 20 svazků těchto kriminálních případů a jeho epigoni připsali po jeho smrti další na konečných 36 svazků. Všechny byly později přeloženy do němčiny i angličtiny a rozšířily se tak po celé Evropě.
To jsme ale zatím pouze v 18. století. Kdo se zasloužil o první opravdovou detektivku, to si připomeneme příště. Víte, o koho půjde? A víte, jak se ono památné dílo jmenuje?
Eva Tvrdá
www.evatvrda.cz
