V České republice v současné době nežijí zdaleka jen senioři, jejichž jediným příjmem je starobní důchod. Podle Českého statistického úřadu prudce narůstá počet pracujících důchodců, jen za rok 2018 jich přibylo více než 17 tisíc. Řada jich pak využívá také dalších příjmů, jakými jsou například pronájmy nemovitostí či dividendy z akcií. Čeští senioři, tedy lidé starší šedesáti let, jsou tak pro obchodníky stále atraktivnější zákaznickou skupinou. Na trh přinášejí více peněz, ale zároveň rostou jejich požadavky. Za co zástupci této věkové kategorie utrácejí nejčastěji?
E-shopy v posledních letech vnímají seniory jako novou výraznou skupinu nakupujících. S vyšší počítačovou gramotností totiž čím dál častěji lidé nad šedesát let nakupují po internetu. I přes tento trend ovšem senioři stále preferují nákupy v kamenných prodejnách. Ty pro ně totiž kromě obstarání potřebného zboží znamenají i důležitý společenský kontakt s okolím. „Nakupující nad 60 let tvoří přibližně pět procent našich zákazníků. Nemíří přitom vždy jen do obchodů, s oblibou navštěvují také kavárny či akce, které se v prostorách centra konají – od výstav až po populární food festivaly,“ říká Jan Borůvka, ředitel brněnské Galerie Vaňkovka. „Centrum pak senioři navštěvují převážně s partnerem, skupinou přátel, často však i sami. Nákupní galerie jsou vzhledem k vyšší koncentraci lidí zřejmě místem, kde se necítí být tolik osamělí,“ dodává.
Dle dat Českého statistického úřadu průměrný český senior utratí až čtvrtinu svého měsíčního důchodu za jídlo. Podle předsedy obchodního Družstva CBA Romana Mazáka senioři nákupy potravin také částečně chápou jako výplň volného času či jako možnost se socializovat. „Samotný nákup pro ně nemusí být vždy hlavním důvodem, proč zejména do malé prodejny míří. V řadě případů je to spíše touha potkat se s prodavačem či prodavačkou a být s nimi v kontaktu,“ uvádí. Kromě toho však lze podle Mazáka u seniorů pozorovat i zvyky spojené s výběrem konkrétního zboží. „Poměrně často se stává, že senioři na potravinách, které mají k vlastní spotřebě, značně šetří. Z našich zkušeností se tak děje zejména ve prospěch ostatních členů rodiny, zpravidla vnoučat či domácích mazlíčků. Právě jim v mnoha případech pořizují dražší či kvalitnější zboží než sobě,“ doplňuje.
Slova Mazáka o tom, že senioři výrazně investují do nejmladších členů rodiny, potvrzuje rovněž Borůvka. „Prodejci hraček si seniory jako zákazníky pochvalují. Utrácení v těchto obchodech za nejrůznější dárky pro vnoučátka je pak hlavně doménou babiček,“ souhlasí.
Mezi zboží, které v obchodech senioři aktivně vyhledávají už pro své vlastní potěšení, patří knihy. To potvrzuje i Adam Pýcha, ředitel marketingového oddělení řetězce Knihy Dobrovský. „Knihy jsou sortimentem, který člověka provází po celý život. Dostane-li se náš zákazník do věku, kdy ho můžeme nazývat seniorem, od své vášně, kterou bezesporu knihy pro řadu lidí jsou, neupustí. Naopak má v penzi mnohem více času dohnat své čtenářské resty,“ vysvětluje. Jak dodává, také knihy nakupují senioři přes e-shop čím dál tím častěji, internetové knihkupectví společnosti Knihy Dobrovský pozoruje nárůst tržeb ve věkové skupině 65+ meziročně až o 50 procent. Starší lidé nepohrdnou téměř žádným literárním žánrem, nejčastěji ale sáhnou po thrilleru či literatuře faktu, naopak nevyhledávají fantasy a takzvané „young adult“ tituly.
Pro seniory je poté poměrně specifickým segmentem nákup květin. Právě starší lidé jsou nejvěrnějšími zákazníky květinářství. Podle Michaely Valové z květinářství Vonekl jsou totiž současní senioři generací, která pravidelně vzpomíná na své zesnulé blízké a přináší jim květiny na hrob. „Senioři jsou ale samozřejmě zvyklí květiny nakupovat i jako dar k různým příležitostem. Není výjimkou, že je kupují sami sobě jen tak pro radost. Jedná se především o řezané květiny, ale ani hrnkové květiny nejsou pozadu. Moderní dekorace se v této věkové kategorii téměř neprodávají,“ uzavírá Valová.