V dnešní době se mnohdy zapomíná na minulost nepříliš vzdálenou. Období druhé světové války a následné komunistické totality. Ve školách žáci kolikrát ani nemají ponětí o tehdejším životě v době války a národní nesvobody. A víme my, jaké osudy lidé tehdy prožívali?
Nezisková organizace Post Bellum se zabývá neocenitelnou prací. Skupina novinářů, respektive redaktorů z bývalé české redakce BBC, Českého rozhlasu a dalších spolupracovníků shromažďuje ten nejcennější a nejvzácnější materiál – vzpomínky pamětníků.
Tyto vzpomínky organizace Post Bellum zaznamenává do obsáhlého archivu Paměť národa. Každou neděli od 10:05 na Českém rozhlasu – Rádio Česko můžete poslouchat unikátní dokumentární cyklus Příběhy 20. století. Jsou zde představovány osudy válečných hrdinů, politických vězňů, osob, které prošly nacistickými koncentračními tábory, sovětskými lágry a mnoho dalších strhujících životních příběhů českých obyvatel. Repríza Příběhů 20. století je každou sobotu v 13:05 na Rádiu Česko nebo v ten samý den v 21:05 na Radiožurnálu. Jednotlivé díly si také můžete přehrát z audio archívu Českého rozhlasu.
Abychom se o projektu dozvěděli více, oslovili jsme ředitele Post Bellum pana Mikuláše Kroupu.
„Už 10 let pracujeme na Příbězích 20. století, budujeme sbírku vzpomínek, kterou ukládáme na Paměť národa, což je internetový portál. Děláme vlastně něco zcela prostého a dříve zcela běžného, posloucháme vyprávění starých lidí: ptáme se pamětníků, jak to tenkrát bylo, jejich vzpomínky nahráváme, zpracováváme do textů a ukládáme s fotografiemi na badatelský portál Paměť národa. Dříve se lidé přece jenom více zajímali o zkušenosti starých. To, že se na to jaksi pozapomnělo, nám strašně chybí. Chybí nám zkušenosti předešlých generací. Snažíme se to aspoň trochu napravit.“
Pan Mikuláš Kroupa pokračuje…
„Snad o všech událostech, se kterými se v těchto vyprávěních setkáváme, ať už je to období 2. světové války, komunismu, sovětské okupace, si můžeme přečíst z tuny jiných odborných publikací. A přesto ani jedna z nich nenabídne nic z toho, co přináší tato svědectví. Jde o jedinečné lidské osudy. Naše práce je o zapomenutých hrdinech, o lidech, kteří se báli, nacházeli a ztráceli sílu, obětovali se za to, co si dnes tolik užíváme: svobodu, a se kterými jsme mluvili právě my z POST BELLUM. Většina lidí, jejichž příběhy zpracováváme, nikdy své svědectví nepodali tak souvisle a na záznam, který tu bude pro budoucí generace.“
Prvního listopadu vyšla komiksová kniha „Ještě jsme ve válce – Příběhy 20. století.“ Post Bellum vybralo třináct životních vzpomínek pamětníků a za pomocí předních českých a slovenských komiksových tvůrců dalo vzniknout ojedinělé komiksové knize, mimo jiné za účelem popularizace naší historie.
„Byla to náročná, ale skvělá práce. S některými hrdiny komiksů, třeba s generálem Tomášem Sedláčkem, jsme se sešli několikrát i s kreslířem Nikkarinem. To bylo prostě fantastické. Byť Sedláčkův příběh z války i z komunistického kriminálu znám dobře, dozvěděl jsem se pozoruhodné detaily. Třeba jaký typ telefonu měli estébáci, kteří ho mlátili na stole, jak, kolikrát a kam ho udeřili, nebo kolik měla zámořská loď Viceroy of India, které ho převezla za války z Francie do Anglie, komínů. Mimochodem dva. Možná se to může zdát být podružné, ale při tvorbě komiksu jsme se snažili být co možná nejpřesnější.
Po tom co dílo vzniklo, tak nám hlavní hrdinové telefonují, jsou nadšení. Děkují za takovéto vyprávění. Skvěle to řekl právě Sedláček na křtu knihy: „Kdo by si pomyslel, že mi bude slušet bublina u huby. Vážně ale nevím, jestli patřím mezi Batmany a Supermany.“
Mimochodem, to je přesné, proč to mělo všechno smysl. Komiksáři obvykle hledají témata ve virtuálních sci-fi světech, přitom kolem nás je svět plný příběhů, které si zaslouží naší pozornost.
Tato forma dokáže vážné téma – i když je třeba nakreslena naivně, dětsky, předat neuvěřitelně silně, a postihnout detaily, které v rozhlasových dokumentech neumíme. Komiks vypráví příběh právě teď, jakoby příběh oživl, odehrával se přímo před očima, podobně jako v dobrém filmu. Ukázal to už Arta Spiegelmana v Maus. Zmiňuju to ne proto, že bych si vychloubačsky myslel, že jsme udělali „něco podobného“, nebo že bychom měli nafoukané ambice vydat stejně dobrou knížku. Ale především proto, co Art Spiegelman ukázal: i v komiksu lze smysluplně uchopit vážné téma a osobní svědectví.“ dodává ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Podpořte projekty neziskové organizace Post Bellum, navštivte jejich stránky www.postbellum.cz nebo www.pametnaroda.cz, kde se dozvíte mnoho cenných informací. Projekt můžete také podpořit prostřednictvím Klubu přátel Paměti národa.
