Rakouský císař František I. měl několik dětí. Habsburský trůn byl dědičný. Otec předával vládu nad mnohonárodnostní říši prvorozenému synovi, ať už se potomek vydařil či nikoliv. Prvorozeným synem císaře Františka byl poněkud slabomyslný Ferdinand. Podle tradice a nástupnického řádu tedy Ferdinand po smrti svého otce Františka I. v roce 1835 se stal rakouským císařem.
Císař Ferdinand dostal přídomek Dobrotivý, neboť byl skutečným dobrákem. Císaře museli hlídat, aby ochotně nerozdal všechno, co měl při sobě. Ferdinand Dobrotivý byl člověk, který k lidem choval pocity obdivu, úcty i soucitu. Ve své prostotě uvažoval vždy dětinsky a vlastně seděl na trůnu jen formálně, podepisoval to, co mu jiní předložili. Za panování tohoto slabomyslného dobráka byl však v rakouské říši mír a pořádek.
Ferdinand se stal císařem ve svých 42 letech v roce 1835 a již následujícího roku se nechal korunovat českým králem. Byl vůbec posledním panovníkem v našich dějinách, který absolvoval tradiční rituál české královské korunovace. Byla to velká sláva. Korunovační průvod vyjel z Vídně 16. Srpna 1836 a vrátil se zpět až 22. září. Jeho trasa byla Brno – Litomyšl – Vysoké Mýto – Holice – Hradec Králové – Hořice – Jičín – Mladá Boleslav – Brandýs nad Labem – Praha.
Do Prahy přijel průvod 1. září 1836. Velkolepý korunovační průvod čítající čtyři tisíce vozů doprovázeli vojáci, městské gardy, trubači a delegace českých stavů v červených uniformách. Dne 3. září pak ve Vladislavském sále na Pražském hradě složili čeští stavové králi přísahu věrnosti a Ferdinand Dobrotivý zase slíbil zachovávat zase platné zákony českého státu a jeho území nezmenšovat, ale spíše rozmnožovat.
Samotná korunovace se pak konala dne 7. září v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Pražský arcibiskup Ondřej Akvinc pomazal Ferdinanda posvátným olejem a opásal jej Svatováclavským mečem. Král vyjmul meč z pochvy a obřadně jej předal nejvyššímu maršálkovi. Arcibiskup pak požehnal královský prsten a navlékl jej králi na prsteník pravé ruky. Dále pak arcibiskup požehnal žezlo a říšské jablko a vložil je do králových rukou. Společně s hrabětem Kolovratem pak nasadili Ferdinandovi na hlavu Svatováclavskou korunu. Dne 10. září se konala skromnější korunovace Ferdinandovy manželky Marie Anny na českou královnu.
Na korunovaci navazovala celá řada doprovodných programů. Lidé navštěvovali divadla, muzea, učenecké ústavy a průmyslové výstavy, konaly se ohňostroje a vojenské přehlídky. Dne 14. Září se za hradbami Prahy v Karlíně konala velká lidová veselice. Bylo zde postaveno několik provizorních pavilónů a 16 hostinců a 16 tančíren, určených vždy pro delegaci jednoho z 16 českých krajů. Zpívalo se a tančilo a na slavnosti se jedlo a pilo zdarma. Pivo se podávalo ve džbáncích zdobených českým lvem a džbánky a talíře si lidi nechávali na památku. Mezi lidi, kteří se nevešli ke stolům, sloužící roznášeli pečené vepřové kýty a husy. Tak se lidé dovedli veselit při poslední korunovaci českého krále.
