Lidem s nižšími příjmy a seniorům se pravděpodobně pořízení ojetého vozidla prodraží. Svaz obchodu a cestovního ruchu chce rozšířit takzvanou ekologickou daň.
Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOCR) plánuje v Poslanecké sněmovně navrhnout rozšíření ekologické daně neboli poplatku na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků podle §37e zákona 185/2001 Sb. o odpadech.
V praxi by to znamenalo zvýšení dosavadních ekologických poplatků. Došlo by nejen k výraznému zvýšení aktuálních sazeb, ale také na rozšíření ekologické daně na vozidla, která plní emisní limity Euro 3 a Euro 4. Povinnost uhradit ekologický poplatek se nyní vztahuje na registraci dovezených aut ze zahraničí a na první přeregistraci tuzemských vozidel s emisní normou Euro 2, Euro 1 a na vozidla bez emisní normy.
Aktuální a navrhované sazby ekologická daně
- Bez emisní normy – nyní 10 000 Kč, navrhovaná změna 25 000 Kč.
- Euro 1 – nyní 5 000 Kč, navrhovaná změna 20 000 Kč.
- Euro 2 – nyní 3 000 Kč, navrhovaná změna 15 000 Kč.
- Euro 3 – nyní se neplatí, navrhovaná změna 10 000 Kč.
- Euro 4 – nyní se neplatí, navrhovaná změna 5 000 Kč.
- Euro 5 – nyní se neplatí, bez navrhované změny.
- Euro 6 – nyní se neplatí, bez navrhované změny.
Přestože ekovýpalné, jak je ekologické dani přezdíváno, má zamezit dovozu starších vozů, naráží na jistý paradox. Lidem s omezeným rozpočtem, kteří si nemohou dovolit nový vůz totiž ekodaň ještě více snižuje finanční rozpočet pro pořízení vozidla. Nyní zájemce o starší automobil, u kterého ekodaň nebyla uhrazena, musí počítat s ekologickým poplatkem od 3 000 Kč do 10 000 Kč. Po přijetí navrhovaných změn by ale náklad na ekodaň mohl činit 5 000 Kč až 25 000 Kč. Jelikož tyto finance budou lidem v rozpočtu chybět, logicky se rozhodnou hledat vůz v horším technickém stavu za nižší cenu.
Od ekologické daně by opět mohly být osvobozeny osoby s průkazem ZTP. Držitelé karty ZTP již v minulosti měli úlevy, avšak situace zneužívali nejrůznější překupníci a dovozci vozidel. Podle slov prezidenta SOČR Tomáš Prouzy by se část vybraných financí mohla přerozdělit mezi osoby s nižšími příjmy. Jak toho ale chce dosáhnout se již Tomáš Prouza nezmiňuje.
