Minule jsme zavítali do velkoměsta na mohutné řece, nad níž se tyčí hrad, pod kterým se rozkládá Staré Město s mnoha památkami. K dominantám města patří i moderní výstavba, mosty, jednotlivé budovy i celá nová čtvrť v bývalém nákladním přístavu, a říční lodě, turistické, vyhlídkové i nákladní. Správně hádali ti, kteří mysleli na Bratislavu.
Dnes navštívíme romantické místo na pomezí Čech, Moravy a Rakouska, kde byl uprostřed hlubokých lesů vystavěn hrad. Návštěvník zde najde pozoruhodnou ranou hradní architekturu. Nad rozsáhlým hradním komplexem se tyčí mohutná čtyřboká věž. Hrad má jednoduchý stavební styl, je vystavěn z lomového kamene, avšak v dobách raného středověku neměl v českých zemích obdoby. I nevelká posádka se v jeho zdech dokázala dlouhodobě ubránit přesile.
Velkolepé úpravy v polovině 16. století vytvořily z hradu reprezentativní renezanční rezidenci. Úpravy však rod, který hrad vlastnil, finančně vyčerpaly, a tak na konci 16. století došlo k jeho prodeji. Od té doby hrad střídal majitele a upadal. Zkázu hradu dokonal rozsáhlý požár na konci 18. století, kdy hrad zcela vyhořel a začal se měnit ve zříceninu.
V 70. letech 20. století došlo k prvnímu zakonzervování částí hradu a následně bylo započato s rekonstrukcí celého hradního areálu.
Hrad zřejmě nechali postavit moravští Přemyslovci jako opěrný bod na česko-moravsko-rakouském pomezí. Stavební pojetí z něj činí jednu z nejvýznamnějších románských památek na území střední Evropy.
Hrad kdysi očaroval i významného německého básníka Friedricha von Schiller, který do lesů v okolí hradu zasadil děj svého světoznámého dramatu Loupežníci.
Poznali jste místo, které jsme dnes navštívili?
Eva Tvrdá
www.evatvrda.cz
