O čem svědčí silný vítr na Silvestra a proč byste měli mít na Nový rok peníze po kapsách?

Zdroj: Pixabay.com

Poslední adventní povídání věnujeme konci a zároveň i začátku roku. Nyní si posvítíme na Silvestra a Nový rok. Kdo byl sv. Silvestrem? Proč na Nový rok dříve dostávali čeledíni a děvečky dárky? A jaké pranostiky jsou s těmito dny spojovány?

Reklama

sv. Silvestr

Sv. Silvestr se narodil koncem 3. století v Římě. Ve svém mládí byl jako křesťan pronásledován, ale roku 311 byl zvolen papežem. V roce 313 takzvaným Milánským ediktem povolil císař Konstantin křesťanství. Papež svatý Silvestr vydal četné předpisy o obřadech a liturgická nařízení. Podle legendy sv. Silvestr pokřtil císaře Konstantina Velikého a jeho ženu svatou Helenu a císaře uzdravil z malomocenství. Sv. Silvestr zemřel roku 335 a jeho ostatky jsou uloženy na hřbitově sv. Priscilly. Na svém hrobě má prostý nápis: „katolík a vyznavač zde odpočívá.“ Teprve ve středověku se sjednotil konec roku na den 31. 12. Konec starého roku a počátek nového roku bývá provázen přípitkem s přáním zdraví a štěstí. Dnes je konec roku mnohdy spojován s bujarými silvestrovskými oslavami.

sv. Silvestr v lidové pranostice:

  • Je-li na svatého Silvestra vítr a ráno slunce svítí, nelze dobrého vína se nám nadíti.

Nový rok

Na Nový rok dostávali drobné dárky čeledíni a děvečky od hospodáře, děti od rodičů a duchovní správce od věřících farníků. Existovala taky pověra, že to co bude člověk dělat na Nový rok, bude dělat po celý zbytek roku. Lidé se proto snažili nehádat se a vyhýbat se i jiným nepříjemnostem. Mnozí taky věřili, že pokud budou mít na Nový rok v kapse peníze, budou je mít po celý rok. Pokud do domu jako první host vstoupila stará žena, mělo to přinášet smůlu, naopak za předobré znamení bylo považováno, byl-li prvním hostem vstupujícím do domu dítě, mladá dívka nebo muž.

Nový rok v lidové pranostice:

  • Svítí-li na Nový rok jasně slunce, bude hojná úroda.
  • Je-li na Nový rok hezky, budou pěkné žně.
  • Na Nový rok déšť, o Velikonocích sníh.

Leden v lidové pranostice:

  • Leden je počátkem roku, ale vrcholem zimy.
  • V lednu, za pec si sednu.
  • Je-li leden mírný, jaro a léto vlhké bývá.
  • Jsou-li v lednu na cestách tlusté ledy, podaří se výborné zelí.
  • Čím je leden jasnější, tím je mrazivější.
  • V lednu roste den a roste i mráz.
  • Je-li v lednu hodně dešťů, bývá málo vína.
  • Když v lednu mnoho prší a málo sněží, z polí, luk a zahrad se málo těží.
  • Zelené žito v lednu na poli, o žních budou prázdné stodoly.
  • Lednoví druhové – vánice a mrazové.
  • Mnoho sněhu v lednu – mnoho hřibů v srpnu.

autor: Jiří Glet

Reklama