Myslíte, že pověsti jsou výsadou pouze doby dávno minulé? Jsme odkázání pouze na lidové pověsti našich předků? Není tomu tak. Pověsti mohou vznikat nové, nápadité a čtivé. Přesně to se podařilo autorovi Jiřímu Gletovi, kterému v květnu vyšla knižní novinka s názvem Nové pověsti z Moravy a Slezska.
Spisovatel Jiří Glet vytvořil zcela nový literární útvar. Nové pověsti napsané ve stylu starých pověstí. Pověsti spojují historická místa Moravy a Slezska, která jsou zároveň vyhledávanými turistickými cíly. Všechny generace, především pak rodiny s dětmi, ale i prarodiče s vnoučaty mohou navštívit krásná místa, která dětem zpestří předčítáním či vyprávěním pověstí z Moravy a Slezska.
Jak Nové pověsti z Moravy a Slezska vznikly?
„Zjistil jsem, že většinu pověstí literárně zpracovali ještě spisovatelé z doby národního obrození. Já mám sice staré pověsti rád, ale přesto jsem si položil jednu otázku. Copak stále dokola musíme poslouchat a číst jen staré pověsti, copak nemohou vzniknout taky pověsti nové? Jistěže mohou, ale skoro nikdo je nepíše, nové pověsti vznikají jen zcela sporadicky,“ vypráví se zapálením spisovatel Jiří Glet. Ve čtvrtém díle turistického průvodce chtěl pan Glet turisticky více zatraktivnit Vsetín. A jak sám říká, učinil malý pokus.
„Vsetínem prochází 18. poledník východní délky, který je vyznačen přímo na cyklostezce Údolím Vsetínské Bečvy. A právě tato cyklostezka je mezi cyklisty velmi oblíbená. Tento poledník najdete pod Vsetínským zámkem v Panské zahradě u rybníčka. Vymyslel jsem k tomuto poledníku mini pověst, a sice takovou, že kdo se na tento 18. poledník postaví, bude mít alespoň na chvíli zase krásných a sladkých 18 let,“ popisuje vznik své první nové pověsti Jiří Glet.
„Za několik měsíců jsem spatřil, že se na tomto poledníku fotí skupinka cyklistů z Kutné Hory. Dal jsem se s nimi do řeči a projevil údiv, proč se fotí právě na tomto místě. Byl jsem poučen o té „známé vsetínské pověsti“ a cyklisté mi dali najevo, že jako místní bych přece tu pověst měl dobře znát. V letní turistické sezóně se už u tohoto poledníku pravidelně fotí mnoho cykloturistů. To mě velmi potěšilo, neboť jsem zjistil, že i nová pověst se může dostat mezi lidi a žít svým vlastním životem. Tak to má u pověstí přece být, ať již jsou staré nebo nové,“ vypráví s úsměvem Jiří Glet.
Po prvním úspěšném pokusu o vytvoření nové pověsti napsal Jiří Glet elektronickou knihu Jak skřítek Lesánek vařil Pelandu. Do pohádkové knížky o lesních skřítcích zařadil autor pět nových valašských pověstí a jednu lidovou pověst. Kniha mezi čtenáři vzbudila velkou pozornost a sklidila úspěch. Pan Glet se proto rozhodl vytvořit nové pověsti, které vycházejí z tradic dvou historických zemí Koruny české, Moravy a Slezska.
Nové pověsti z Moravy a Slezska si můžete zakoupit za pouhých 79 Kč v elektronické podobě a rovnou stáhnout do mobilu či tabletu. Díky tomu budete mít knihu vždy u sebe a při výletech s vnoučaty z ní můžete během turistické pauzy rovnou předčítat.
Knihu Nové pověsti z Moravy a Slezska od autora Jiřího Gleta vydalo nakladatelství KKnihy Pavla Kohouta z Českých Budějovic. E-knihu zakoupíte na odkazu zde.
S milým svolením pana Jiřího Gleta čtenářům magazínu i-Senior.cz přinášíme na ukázku jednu novou pověst.
O skřítkovi Haldáčkovi z ostravské haldy Emy
Halda Ema
Ještě v druhé polovině 20. století tvořily haldy – umělé hory z hlušiny ostravských dolů zcela nezaměnitelnou dominantu „Černé Ostravy.“ Za Rakouska – Uherska i první republiky haldy obývali svérázní lidé na okraji společnosti, kteří z hlušiny vybírali černé uhlí a prodávali je židovským obchodníkům. Přímo v haldách měli vybudované své skromné příbytky, byly to vlastně takové zemljanky. Na haldy však chodily taky ženy z chudších domácností, aby na vlastnoručně nasbíraném černém uhlí uvařily oběd a v bytě zatopily, aby se jejich „chlap“ najedl a ohřál, až přijde „ze šichty“ domů.
Tato doba je nenávratně pryč, jen pamětníci vzpomínají na městské haldy, které ještě v padesátých a šedesátých letech 20. století patřily ke koloritu Ostravy. Pokud je mně známo, zachovaly se již pouze tři haldy, z nichž nejkrásnější je halda Ema 315 m. n. m., ve Slezské Ostravě. Mnozí Ostravané taky tvrdí, že je to nejvyšší hora Ostravy, ale to se mýlí, neboť nejvyšší vrchol města je v Krásném Poli 334 m. n. m. Nejlépe se k haldě Emě dostanete od trolejbusové zastávky u ZOO ve Slezské Ostravě. Půjdete po ulici Michálkovické, pak odbočíte do ulice Na Najmanské a dojdete k haldě.
Zvláštní svět na haldě Emě
Na haldě se najednou ocitnete ve zcela zvláštním světě. Poněvadž je halda stará okolo 150 let, ještě „pracuje“ a uvnitř hoří, vystupují z ní obláčky plynů. Bývá proto taky nazývaná „Ostravskou sopkou.“ V hořící haldě vznikají vzácné nerosty a to porcelanity a jaspisy. Povrch haldy tvoří prohořelá hlušina v nevšední, načervenalé cihlové barvě.
Skřítek Haldáček
Haldu Emu obývá skřítek Haldáček. Dohlíží nato, aby hlušina v haldě správně hořela a aby nedošlo k požáru zeleně, která pokrývá již značnou část úpatí haldy. Skřítek Haldáček má velmi rád děti. Z hlušiny vybírá kameny s otisky pravěkých rostlin a pokládá je na úpatí haldy tak, aby děti tyto „suvenýry pravěku“ snadno nalezly. Skřítka Haldáčka totiž vždy velmi potěší, když vidí radost dětí, kterým se podařilo na haldě Emě najít nějaké ty zkameněliny.
Hledači zkamenělin
Při vstupu na haldu je třeba dbát náležité pozornosti. A přece, pokud budete mít své odrostlejší děti stále na očích, doporučuji vám si udělat na haldu rodinný výlet. Můžete ho taky spojit s návštěvou nedaleké ZOO ve Slezské Ostravě. Z haldy je pěkný výhled na Ostravu. Při troše trpělivosti a štěstí lze na úpatí haldy, porostlém osikami, jívami a břízami, nalézt kameny hlušiny s otisky přesliček a jiných pravěkých rostlin. Jistě, zpravidla nebudou dosahovat kvality sbírky zkamenělin, kterou si můžete prohlédnout v Ostravském muzeu na Masarykově náměstí v Ostravě, ale i drobný „suvenýr z pravěku“ nálezce jistě potěší. Děti nechť si na tuto dobrodružnou výpravu vezmou nějaké starší oblečení, neboť si buďte jistí, že se „vaši hledači zkamenělin“ pěkně zamažou. Tak se tedy s dětmi vydejte na cestu do pravěku a za zašlou slávou staré Ostravy.
