Klášterní tajemství

 V dobách, kdy Přemyslovci zápasili o vznik českého knížectví, byl prostor mezi knížecí Prahou a Říší téměř netknutým územím. Od 12. století však západní Čechy spadly pod přímý politický vliv Přemyslovců. Stalo se tak založením dvou významných klášterů.

 

Reklama

První z nich založil přemyslovský kníže Vladislav I. v Kladrubech. Klášter spravoval řád benediktinů, nejstarší západoevropská řehole. Benediktini výstavbou kláštera a zakládáním a spravováním vsí kolonizovali západní Čechy a podporovali tak přemyslovskou moc.

Později byl založen klášter v Teplé. I tento klášter měl za úkol kolonizovat a zabezpečovat západní hranice státu. Hroznata, zakladatel kláštera, přivedl do Teplé z pražského Strahova řeholníky řádu premonstrátů.

Oba kláštery byly po staletí centry hospodářské, kulturní i duchovní kultivace západních Čech. Perlou Kladrub je klášterní kostel přestavěný v duchu barokní gotiky věhlasným stavitelem Janem Blažejem Santinim. Tepelský klášter se pyšní svou knihovnou, druhou největší v této kategorii v českých zemích. Knihovna obsahuje více než 100 000 svazků, z toho 820 rukopisů, z nichž 45 tvoří středověké kodexy.

Novodobá historie oba kláštery krutě poznamenala.

Klášter v Kladrubech byl zrušen nařízením Josefa II. Během 19. a 20. století sloužily klášterní budovy nejrůznějším hospodářským účelům, a tak se zde vařilo pivo, v Santiniho katedrále se potulovaly ovce, později v klášterních budovách vznikly kanceláře státních statků a lesů, byl zde ustájen tuberkulózní skot.

Tepelský klášter byl hospodářsky a politicky mocný až do první poloviny 20. století. Za německé okupace byl vystaven persekucím nacistů, kteří jej chtěli zkonfiskovat. Řeholníci byli hlídání gestapem, někteří byli i vězněni. Přesto byl klášter po roce 1945 vnímán jako centrum germanizace. Snaha o navrácení poškozené prestiže byla násilně ukončena roku 1950, kdy ozbrojené složky přepadly klášter a řeholníky zatkli. Posléze dostal klášter největší ránu: na 28 let se stal sídlem vojenské posádky.

Oba kláštery od 70. let 20. století zachraňoval plzeňský památkový ústav. Tepelský klášter byl později v rámci restituce navrácen tepelským premonstrátům. O klášter v Kladrubech benediktini kvůli špatnému stavu neměli zájem.

V současnosti jsou oba kláštery nákladně opravovány. Návštěvníka možná napadne, zda má vůbec záchrana těchto objektů smysl. Oba kláštery však po staletí vytvářely hospodářství, kulturu a duchovní život západního pohraničí českých zemí. Jsou dokladem naší tisícileté historie. A je to historie impozantní. Je to historie vzdělaného a životaschopného národa.

[flagallery gid=8 name=Gallery]

Reklama