Českou republiku zdobí desítky keltských oppid

Stavení v keltském skanzenu Země Keltů v Nasavrkách, foto: Jiří Kalát

Divně zvlněná země, ohraničující velké plochy nad řekou, na takový to útvar můžete v přírodě narazit například u vsi Hradiště. Nejde však o nějaký zvláštní přírodní úkaz, ale o pozůstatky dávného osídlení. Právě zde se totiž před více jak dvěma tisíci lety rozkládalo keltské oppidum. Na území dnešní České republiky nebylo rozhodně jediné.

Reklama

Výraz oppidum pochází z latiny (ob pedes) a znamená ve zkratce „opevněné město“. Tento výraz používali Římané, ale jak svá města označovali sami Keltové nevíme. Původně žili naši dávní předci ve vesnicích a roztroušených dvorcích. Nutnost obrany v době krize, rozvoje dálkového obchodu i stále zvětšující se majetek vedl Kelty ke stavbě opevněných sídlišť. Jejich objevení na našem území můžeme sledovat v 6. století před Kristem, mizí pak o pět set let později. Česká oppida ležela v širším prostoru tzv. Jantarové stezky, ta ve starověku patřila k nejdůležitějším obchodním cestám Evropy.

Oppidum je možné si představit jako rozsáhlou vesnici s mnoha dvorci obklopenou valem a přístupnou skrze klešťovitou bránu, jež sloužila hlavně k obraně. Mohlo zde sídlit i několik tisíc obyvatel, i když vlastní zástavba byla řídká a lidé se do ní stahovali za obchodem nebo, když hledali bezpečí.

Oppidum Stradonice

Jen kousek od obce Nižbor se nad Berounkou tyčí kopec, na jehož vrcholu se rozkládají pozůstatky oppida Stradonice. Místní země vydala neuvěřitelné množství artefaktů, mezi něž patří také nález pokladu 200 zlatých mincí z konce 19. století. Máme zde doloženou existenci řady řemesel a dokonce se zde razily mince. Osídlení zaniká v prvním století po Kristu. V této době, již zde zřejmě vládli Germáni. 

Oppidum Závist

Největší a nejlidnatějším českým oppidem je Závist u Zbraslavi. Valy a opevnění se táhnou po dvou kopcích, oppidum ohraničuje a ochraňuje také Břežanské údolí, která kopce rozděluje. Do dnešních dnů je zde možné spatřit terasy, zbytky valu a příkopu.    

Oppidum Hrazany

Nad soutokem řeky Vltavy a potoka Mastníku se nachází další české oppidum. Celková rozloha osídlení chráněná opevněním se blíží ke čtyřiceti hektarům a je rozdělena na čtyři části. Byla zde umístěna například kovářská, kovolijecká a šperkařská dílna, blízká naleziště zlata, tak jasně ukazují důvod vzniku oppida.   

Oppidum České Lhotice

Jen co by člověk kamenem dohodil za vesnici Hradiště u Chrudimi, je místo, kde se rozkládá oppidum České Lhotice. Jeho plochu je možné určit na něco více než dvacet hektarů a poloha v ostrohu řeky Chrudimky je prakticky dokonalá. Osídlení bylo objeveno na počátku 19. stoleté a od té doby se zde uskutečnilo několik výzkumů. Dodnes zde můžeme vidět monumentální trojité valy s dvěma příkopy, přestože většinu rozlohy oppida nyní zabírají zemědělské plochy.   

Pozůstatky oppida České Lhotice se nacházejí na území projektu Země Keltů. Pod jeho patronaci, jež zaštiťuje spolek Boii, patří také naučná stezka se šesti zastaveními vedoucí kolem rozhledny Boika, expozice na zámku a archeoskanzen s rekonstrukcí oppida nad městem. 

Mezi další známá oppida patří například Staré Hradisko na Drahanské vrchovině, Třísov, Vladař, osídlení na Býčí skále, Černov, Ludéřov, Ptení a desítky dalších míst osídlených Kelty.

Jiří Kalát

Fotogalerie opidda České Lhotice

Přístřešek v keltském skanzenu Země Keltů v Nasavrkách, Na, foto: Jiří Kalát
Keltské stavení v Zemi Keltů Nasavrky, foto: Jiří Kalát
Rekonstrukce keltského přístřešku, foto: Jiří Kalát
Hliněná pec, foto: Jiří Kalát
Keltské stavení, foto: Jiří Kalát
Opracování kovu keltským způsobem, foto: Jiří Kalát
Kameny v keltské kultuře sloužily k náboženským rituálům, foto: Jiří Kalát

Reklama