Na prodejních pultech byl gothajský salám k dostání již za první republiky. Pro svou nízkou cenu si brzy získal pověst laciné uzeniny a dělnické svačiny. Víte, co gothajský salám obsahuje? Kolik masa musí obsahovat? A jaké je jeho současná kvalita?
Byl v minulosti gothaj lepší?
Také si myslíte, že v minulosti gothajský salám chutnal lépe? Možné to je. Předrevoluční receptury nařizovaly použití zhruba 65 % směsi vepřového a hovězího masa. Dnešní vyhláška stanovuje u salámu typu gothaj minimální 40% podíl směsi vepřového a hovězího masa. Přitom nesmí obsahovat separát, neboli strojně oddělné maso.
Tehdy však za maso byla považována i tučnější a šlachovitější surovina, která by dnes při zpracování pod definicí masa neprošla. „Navíc na sklonku sedmdesátých již let mohl gothaj obsahovat několik éček – dusitan a polyfosforečnany,“ vysvětluje Hana Hoffmannová ze spotřebitelského časopisu dTest. O jejich přítomnosti se někdejší zákazník ani nemusel dozvědět. Na obalu ani při prodeji totiž nebylo nutné uvádět složení. Navíc neexistovala tak přísná kontrola. Není ale tajemstvím, že si současní výrobci uzenin vypomáhají éčky, kterými vylepšují chuť, vůni, barvu i konzistenci salámů.
Sedm testovaných výrobků klamalo zákazníka
Při testování dvanácti gothajským salámů, které prováděl spotřebitelský časopis dTest, se prokázalo, že rovnou sedm výrobků klame zákazníka. Dva produkty obsahovaly méně masa, než bylo uvedeno na etiketě. Čtyři výrobky obsahovaly drůbeží bílkovinu, která podle vyhlášky do gothajského salámu nepatří. Mezi těmito hříšníky byly gothajské salámy značek Chodura, Horeca Select z Makra, Maso uzeniny Polička a Schneider. Dva další testované výrobky, konkrétně Mecom Group Gothaj a Schneider Gothajský salám, obsahovaly masový separát a porušily českou legislativu.
Salámy příliš neprofitovaly ani v senzorických testech, při kterém hodnotitelé vytýkali především mazlavost, přílišnou měkkost a nežádoucí příchuť.
