Milí čtenáři, po celý letošní rok jsme se scházeli u nejrůznějších detektivek. Ráda bych Vám v závěru roku nabídla ukázku ze své detektivky, která vyjde na jaře příštího roku. Tato detektivka s největší pravděpodobností bude mezi mými knihami raritou, protože se znovu vracím ke svým slezským hrdinkám.
Nina Svobodová stála na mostě nad Ostravicí a upřeně pozorovala bystrou vodu pod sebou. Když byla Nina malá, tekla pod mostem černá stoka. Taky se jí říkalo Ostravice, jako dnes, ale byla odporná. Černá a páchnoucí. Teď byla Ostravice průzračná. Vrátila se do ní voda.
Nina zvedla oči nad řeku a zahleděla se k radniční věži. Tyčila se nad nábřežím, nezaměnitelně štíhlá, funkční a jednoznačná jako město, jemuž patřila.
Jsem schopná tohle opustit?
Svítilo slunce a řeka bezstarostně naplňovala ostrým tokem obsah svého jména.
Nina Svobodová dostala nabídku.
Na vyšší místo za vyšší plat.
Znamenalo to odejít.
Uzavřít padesát moravskoslezských let a začít žít jinak.
Na vyšším místě za vyšší plat.
Chci to?
Po mostě za jejími zády jezdila auta, ale Nina je nevnímala. Ponořená do magického obrazu před sebou vnímala jen svou vlastní minulost.
Jeden děda valcíř kovů v huti, druhý děda horník, otec svářeč.
Mám duši ušpiněnou tímhle městem, jedním z míst velkého třesku, ze kterého se zrodila nová civilizace.
Špína, oheň, zápasy.
Všechno to tady pořád je, každý kvark Ostravy se chvěje energií, která se velkým třeskem uvolnila.
Na počátku byla Ostrava.
Vím to.
„Pani, pani, něchcetě skočiť? Tak se dokaličiť!“
Nina se lekla.
„Něbujtě se, ja vam nic nězrobim.“
Vedle Niny stál starý bizarně postrojený muž s kyticí šeříku v ruce a upřeně jí hleděl do očí.
„Já se nebojím, ale překvapil jste mě. A dolů skočit nechci, jen jsem se zamyslela.“
„Tuž ja idu, dajtě pozur, bo voda je včil eště žimna.“
Nina se usmála a stařec odkráčel. Fialové květy v jeho ruce zářily jako pochodeň.
Lekla jsem se ho dost.
Že by nervy?
Jenom to ne.
Nina Svobodová byla policistka. Schopná policistka. Proto dostala nabídku pracovat na vyšším místě za vyšší plat. V Praze.
Pohlédla na hodinky. Ukazovaly 14.20.
Ukázka z nové detektivky Evy Tvrdé
www.evatvrda.cz
