V podzimních a zimních měsících trávíme v šeru a ve tmě mnohem více času. To může významně ovlivnit kvalitu života a bezpečnost těch, kteří trpí zhoršeným viděním za šera. Špatné vidění při slabším osvětlení přitom může mít několik příčin. Mezi nejčastější patří šedý zákal, krátkozrakost nebo astigmatismus. Zhoršené vidění za šera ale může způsobit i šeroslepost, genetické onemocnění, které se často mylně se zhoršeným viděním za šera zaměňuje.
Podobně jako u šedého zákalu i ke zhoršování vidění za šera dochází postupně. To ale nesnižuje míru nebezpečí, která s ním může souviset. Zhoršené vidění může být příčinou úrazů, a to zejména za šera nebo za tmy. Nebezpečí může hrozit při řízení motorových vozidel, přecházení silnice, při práci na zahradě, a dále všude, kde chybí dostatečné a kvalitní osvětlení.
Co je a co není šeroslepost
V první řadě je důležité nezaměňovat šeroslepost na jedné straně a zhoršené vidění za šera na straně druhé. I když onemocnění zvané šeroslepost neboli odborně nyktalopie nebo hemeralopie vede ke zhoršení vidění za šera, to může mít samo o sobě i další příčiny. „Šeroslepost je vzácné genetické onemocnění sítnice, které postihuje tyčinky a týká se 1 z 10 000 lidí. Šeroslepost ale může vzniknout také v průběhu života jako důsledek nedostatku vitamínu A. Ten může souviset s podvýživou, poruchami vstřebávání nebo jaterní cirhózou. Ani v tomto případě se v České republice nevyskytuje často. Oproti tomu zhoršené vidění za šera způsobené jinými očními vadami, které ovlivňují schopnost oka přizpůsobit se nízkému osvětlení, je poměrně běžné,“ vysvětluje MUDr. Martin Fučík, hlavní lékař pro léčbu šedého zákalu z oční kliniky Lexum.
Zhoršené vidění za šera může vyřešit laserový zákrok
Příčinu zhoršeného vidění nejlépe posoudí lékař. V mnoha případech je přitom klíčové včasné zahájení léčby. Proto je důležité již při prvních změnách vidění kontaktovat očního lékaře a zdraví očí nepodceňovat. Způsob řešení zhoršeného vidění za šera přitom závisí na jeho příčině:
- Geneticky způsobená (vrozená) šeroslepost – k dispozici jsou pouze omezené možnosti léčby v podobě experimentální genové terapie.
- Získaná šeroslepost – v tomto případě souvisí šeroslepost s nedostatkem vitamínu A. Léčba i prevence tedy spočívají v doplnění tohoto důležitého, v tucích rozpustného vitamínu.
- Refrakční (dioptrická) vada – dioptrické oční vady jako dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus je možné řešit správnou korekcí v podobě brýlí se speciálními filtry, případně laserovým zákrokem. Ten je nyní díky nové metodě Presbyond vhodný i pro pacienty ve středním věku.
- Šedý zákal (katarakta) – provizorním řešením může být úprava vidění pomocí brýlí, později je třeba přistoupit k zákroku, při němž dojde k výměně nitrooční čočky.
- Další očí onemocnění – v případě, že je zhoršené vidění způsobené dalšími očními vadami, souvisí postup s léčbou daného onemocnění. Může jít například o diabetickou retinopatii, glaukom (zelený zákal) nebo věkem podmíněnou makulární degeneraci.
- Věk – narušené vidění za šera je spojené také s přirozeným stárnutím oka, při němž dochází například ke snižování počtu tyčinek a zpomaluje se schopnost adaptace na šero.
Šedý zákal: příznaky jsou za šera silnější
Častou příčinou obtížného vidění za šera je ve středním a starším věku šedý zákal neboli katarakta. Postupné zakalování nitrooční čočky způsobené šedým zákalem vede ke snížené propustnosti světla. To se projeví konkrétně na zrakové ostrosti a při vnímání kontrastu. Za šera a tmy se tyto projevy ještě zesílí. Přidat se k nim navíc může i nepříjemné oslnění od zdrojů světla, například projíždějících aut. „V případě šedého zákalu je nejprve možné zhoršené vidění za šera korigovat brýlemi se speciálními filtry. V dalších stadiích tohoto onemocnění je pak již nutný zásah v podobě výměny nitrooční čočky,“ říká MUDr. Fučík z oční kliniky Lexum.
Překvapivé příčiny zhoršeného vidění za šera
Šedý zákal ale není jedinou rozšířenou oční vadou, která může způsobit zhoršené vidění za šera. „Při pobytu v nepříznivých světelných podmínkách automaticky dochází k rozšíření zornic. Přitom platí, že čím jsou zornice širší, tím více se projevují optické nedokonalosti zobrazení okrajovými částmi rohovky a čočky. Právě za šera si tak lidé často poprvé všimnou, že nevidí zcela dobře. Při návštěvě odborníka pak lékař zjistí, že důvodem je neodhalená, nebo chybně korigovaná refrakční vada,“ vysvětluje MUDr. Fučík. Nejčastěji se jedná o krátkozrakost a astigmatismus.
Zdroj: MUDr. Martin Fučík, primář operačních sálů a glaukomového centra oční kliniky Lexum
