Kašperské Hory nabízí jak krásnou přírodu, která částečně zasahuje do CHKO Šumava, tak nádherné památky a naučné turistické stezky. Mezi oblíbené turistické cíle v okolí Kašperských Hor patří město Rejštejn, zřícenina hradu Kašperk a naučná stezka zlatokopů v Amálině údolí.
Rejštejn, třetí nejmenší město v ČR
Městečko s původním názvem Rejštejnské Hory vzniklo počátkem 14. století. V jeho okolí se rýžovalo a dolovalo zlato, a tak čeští králové udělili městečku řadu výsad. V 16. století byly Rejštejnské Hory povýšeny na královské horní město. Bohaté město kupuje značnou část kašperského panství a roku 1617 i samotný hrad Kašperk a odtud pochází změna názvu Rejštejnské Hory na Kašperské Hory. Rýžování a dolování zlata v Kašperských Horách skončilo v 17. století.
V původně gotickém kostele sv. Markéty, který byl později novogoticky přestavěn, se nachází gotická socha Madony. Slavnou minulost regionu připomíná stříbrná barokní monstrance, která je rovněž zdobena hrudkami zlata, vytěženého v okolí Kašperských Hor. Renesanční radnice se třemi barokními štíty je jednou z nejkrásnějších radnic v naší zemi. V Rejštejnu žije okolo 247 stálých obyvatel. Místo se proto pyšní titulem třetího nejmenšího města v České republice
Zřícenina gotického hradu Kašperk
Jen 3 km severně od města Kašperských Hor stojí na ostrohu zalesněné Ždánovské hory (886 m n. m.) zřícenina gotického hradu Kašperk, který tvoří významnou krajinnou dominantu. Hrad nechal postavit císař Karel IV. v polovině 14. století na ochranu obchodních cest a zlatých dolů.
Z příkazu císaře Ferdinanda III. byl hrad rozbořen a stal se zříceninou. Zachovaly se obvodové zdi hradního paláce, obě hranolové věže, jedna brána a budova purkrabství. Hrad Kašperk je dnes udržován jako významná památka obranného hradu ze 14. století.
Na hradě, v prostorách purkrabství, jsou umístěny expozice věnované dějinám a stavebnímu vývoji hradu, výtvarnému umění doby Karla IV. a Václava IV., těžbě a rýžování zlata v oblasti Kašperských Hor, Zlaté stezce a archeologickým nálezům. Můžete taky vystoupat na východní nebo západní věž, odkud je pěkný pohled na Kašperské Hory a Šumavu.
Naučná stezka Cestou zlatokopů v Amálině údolí
Každý, kdo se chce blíže seznámit s historií rýžování a dolování zlata v okolí Kašperských Hor, by se měl vydat na Naučnou stezku Cestou zlatokopů v Amálině údolí. Stezka s informačními panely je zeleně značená a je dlouhá 7,5 km.
Naučná stezka začíná přímo na náměstí v Kašperských Horách u kostela sv. Markéty, u něhož se nacházejí mlýnské kameny ze starých zlatorudných mlýnů. Pak kolem poutního kostela Panny Marie Sněžné, dojdete do údolí Zlatého potoka, zvaného taky Amálino údolí. Zde naleznete stopy po rýžování a dolování zlata, staré štoly a šachty, jámy, hluboké příkopy a náspy.
Ve skalách lemujících Zlatý potok podle pověsti sídlili skalní skřítkové. Skalní skřítkové chránili ryby ve Zlatém potoce. V lese pod kořeny stromů zase bydleli lesní skřítkové. Chudí lidé zase sbírali v lese suché roští a lesní skřítkové jim občas proměnili kousek tohoto roští ve zlato.
Mnozí turisté na této stezce bedlivě sledují okolí Zlatého potoka. Jistě, všechno zlato zde již bylo patrně vyrýžováno a vytěženo, ale co kdyby přece jen na zemi nalezli nějaký ten zlatý nuget?
Část této naučné stezky od rozcestí u Zlatého potoka až k mostu přes Zlatý potok, v délce asi 1,5 km, vede pohodlnou lesní cestou, a tak ji mohou absolvovat i rodiny s menšími dětmi. Cestou jim můžete vyprávět o zdejších skalních a lesních skřítcích. Pak se od mostu můžete zase vrátit stejnou cestou k rozcestí u Zlatého potoka.
