Na 14. června připadá Světový den dárců krve, který má zvýšit povědomí o potřebě zdravé, bezpečné krve a také poděkovat dobrovolným dárcům. V tento den se narodil držitel Nobelovy ceny Karl Landsteiner, který objevil Rh faktor v krvi. Průběžné výzvy nemocnic o darování krve jsou stále aktuální, jelikož i v České republice chybí na 100 000 dárců.
Autonehody, úrazy, operace, léčba závažných onemocnění. Všude tam se hraje o minuty a nejcennější tekutinou se tak stává krev, přičemž jeden její odběr, trvající maximálně čtvrt hodiny, může zachránit tři až čtyři lidské životy. Bezpečnost transfuze se odvíjí od zdraví dárců. Na to upozorňuje právě i Světový den dárců krve, který má jednak poděkovat dárcům krve, ale také upozornit na důležitost a cennost této jedinečné tekutiny.
Současná medicína se bez darované krve neobejde, nelze ji totiž nijak vyrobit ani nahradit. Je důležitá nejen v případě těžkých úrazů, operací, ale i při léčbě otrav. Na darované krvi jsou celoživotně závislí lidé na dialýze či se zhoubnými nemocemi krve. Vyrábějí se z ní také léky pro nemocné s poruchami její srážlivosti, s poruchami obranyschopnosti či pro pacienty s popáleninami.
„Dárcem krve se může stát každý člověk dlouhodobě žijící v ČR ve věku 18–65 let, vážící minimálně 50 kg, který neprodělal nebo netrpí závažnějším onemocněním, kdy by jeho odběr ohrozil jeho zdraví nebo zdraví případného příjemce,“ říká MUDr. Helena Geierová, primářka transfuzního oddělení Pardubické nemocnice s tím, že stále platí, že v České republice chybí asi 100 000 dárců. Není proto divu, že jsou dárci krve tolik potřební a noví vítáni.
Dárcovství krve je bezplatné a je zapotřebí dodržet jen pár jednoduchých pravidel. „Před odběrem krve jeden den dietnější strava, dostatek tekutin, nepít alkohol, k odběru nechodit nalačno, dietně snídat, nejíst nic tučného a nechodit na odběr po noční směně,“ dodává.
A co by si přála k příležitosti Světového dne dárců krve? „Aby se všichni při darování krve cítili dobře. Nynější dárci, aby stále chodili darovat a přicházelo mnoho prvodárců,“ říká s tím, že rekordmanem Pardubické nemocnice je dárce se 303 odběry. Několik dárců jich má kolem 280. V nemocnici je prý také zvyklostí, že na odběr krve chodí rodiny společně, a to napříč generacemi.
Světový den dárců krve s českou stopou
Světový den dárců krve (14. června) byl zaveden z iniciativy Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní federace Červeného kříže a Červeného půlměsíce.
Karl Landsteiner rozdělil typy lidské krve na A, B a C (dnes známé jako 0) přišel i na to, že krevní transfúze provedená mezi lidmi stejné krevní skupiny nevyvolává hemolýzu čili pacientovi pomůže bez negativních vedlejších efektů. Na jeho práci navázal v českém prostředí Jan Janský, který v roce 1907 prokázal existenci čtvrté krevní skupiny a představil přesnou klasifikaci skupin. Janského jméno nese plaketa věnovaná dárcům krve.
