Přestože druhá světová válka v Evropě skončila 8. května 1945, probíhaly na území Československa, Polska a Německa záškodnické akce německých diverzních jednotek Werwolf – vlkodlaků. Cílem bylo narušit hospodářskou situaci nově se formujících mocností. Známy jsou případy vražd československých policistů ještě v roce 1946. Kdo byli werwolfové? Kde probíhal jejich výcvik? A jak dlouho po válce škodili?
Werwolf byla jednotka německých záškodníků, která byla zformována závěrem druhé světové války. Její pojmenování je odvozena od vlkodlaka, mytického stvoření, které je napůl člověkem a napůl šelmou. A přesně takovými měli členové jednotek Werwolfu být. Jejich cílem bylo mistrné skrývání v tajných lesních bunkrech, sběr informací a noční provádění sabotáží v nově se formujícím společenství po druhé světové válce.
Příslušníci Werwolfu prováděli útoky proti nově se formujícími státnímu zřízení s cílem podlomit poválečnou hospodářskou činnost. Až současná historická zkoumání odhalují, že diverzní činnost Werwolfu byla největší právě v poválečném Československu.
Tajné výcvikové středisko v Ústí nad Labem
Začátkem roku 1945 byla v Sudetech narychlo zřizována výcviková centra jednotek Werwolf a budovány tajné úkryty zbraní. Neoficiálním hlavním městem Werwolfu bylo podle historických zdrojů Ústí nad Labem. Před koncem druhé světové války bylo na nedalekém zámku v Krásném Březně zřízeno výcvikové středisko. Adepti se v několikatýdenních kurzech učili šifrovat zprávy, vyhazovat do povětří vlaky, budovy a mosty, zacházet se zbraněmi protivníků, falšovat dokumenty a především se mistrně skrývat ve volné přírodě.
Němečtí vlkodlaci byli cvičení pro diverzní činnost v malých, většinou čtyřčlenných skupinách. A vždy byli připravováni na nasazení v prostoru, který dobře znali. Do jednotek vstupovali především mladí lidé z Hitlerjugend a Svazu německých dívek.
Počkali, až přejde fronta. Poté jako přízrak vyráželi škodit
Aktivní činnost Werwolfu začala při osvobozování Československa. Známé jsou případy napadání ze zálohy rudoarmějců i amerických vojáků v západních Čechách. Taktikou jednotek bylo nechat přejít frontu, stáhnout se do připravených lesních bunkrů a odtud v týlu napadat nepřítele. Tajné lesní bunkry byly mistrně skryty v podzemí. K jejich nalezení sloužily důmyslné stopařské značky, odpočítávání kroků od jednotlivých orientačních bodů i například chvojky jehličí umístěné na listnatých stromech.
Na svědomí mají jednotky Werwolfu desítky mrtvých
Jednou z pravděpodobně nejznámějších akcí jednotek Werwolf na území Československa bylo zničení muničního skladu v Krásném Březně v blízkosti bývalého výcvikového střediska Werwolfu. Obrovská detonace usmrtila téměř tři desítky osob a zničila zásoby důležitého materiálu. V důsledku této sabotáže proběhl takzvaný Ústecký masakr, během kterého čeští obyvatelé stříleli do skupin sudetských Němců připravených k odsunu.
Jak dlouho po válce německé jednotky operovaly?
Je známo, že o celém incidentu informovala tajná vysílačka werwolfů. Podle historiků vysílačka vysílala až do konce léta 1945. S německými vlkodlaky jsou ale spojovány i vraždy československých policistů v roce 1946. Kdo, jak dlouho a odkud diverzní jednotky Werwolfu řídil? To se nejspíš již navždy zůstane zahaleno rouškou tajemství.
