Tajné jednotky Werwolf škodily ještě rok po válce

Přestože druhá světová válka v Evropě skončila 8. května 1945, probíhaly na území Československa, Polska a Německa záškodnické akce německých diverzních jednotek Werwolf – vlkodlaků. Cílem bylo narušit hospodářskou situaci nově se formujících mocností. Známy jsou případy vražd československých policistů ještě v roce 1946. Kdo byli werwolfové? Kde probíhal jejich výcvik? A jak dlouho po válce škodili?

Werwolf byla jednotka německých záškodníků, která byla zformována závěrem druhé světové války. Její pojmenování je odvozena od vlkodlaka, mytického stvoření, které je napůl člověkem a napůl šelmou. A přesně takovými měli členové jednotek Werwolfu být. Jejich cílem bylo mistrné skrývání v tajných lesních bunkrech, sběr informací a noční provádění sabotáží v nově se formujícím společenství po druhé světové válce.

Příslušníci Werwolfu prováděli útoky proti nově se formujícími státnímu zřízení s cílem podlomit poválečnou hospodářskou činnost. Až současná historická zkoumání odhalují, že diverzní činnost Werwolfu byla největší právě v poválečném Československu.

Tajné výcvikové středisko v Ústí nad Labem

Začátkem roku 1945 byla v Sudetech narychlo zřizována výcviková centra jednotek Werwolf a budovány tajné úkryty zbraní. Neoficiálním hlavním městem Werwolfu bylo podle historických zdrojů Ústí nad Labem. Před koncem druhé světové války bylo na nedalekém zámku v Krásném Březně zřízeno výcvikové středisko. Adepti se v několikatýdenních kurzech učili šifrovat zprávy, vyhazovat do povětří vlaky, budovy a mosty, zacházet se zbraněmi protivníků, falšovat dokumenty a především se mistrně skrývat ve volné přírodě.

Němečtí vlkodlaci byli cvičení pro diverzní činnost v malých, většinou čtyřčlenných skupinách. A vždy byli připravováni na nasazení v prostoru, který dobře znali. Do jednotek vstupovali především mladí lidé z Hitlerjugend a Svazu německých dívek.

Počkali, až přejde fronta. Poté jako přízrak vyráželi škodit

Schéma lesního úkrytu jednotek Werwolf

Aktivní činnost Werwolfu začala při osvobozování Československa. Známé jsou případy napadání ze zálohy rudoarmějců i amerických vojáků v západních Čechách. Taktikou jednotek bylo nechat přejít frontu, stáhnout se do připravených lesních bunkrů a odtud v týlu napadat nepřítele. Tajné lesní bunkry byly mistrně skryty v podzemí. K jejich nalezení sloužily důmyslné stopařské značky, odpočítávání kroků od jednotlivých orientačních bodů i například chvojky jehličí umístěné na listnatých stromech.

Na svědomí mají jednotky Werwolfu desítky mrtvých

Jednou z pravděpodobně nejznámějších akcí jednotek Werwolf na území Československa bylo zničení muničního skladu v Krásném Březně v blízkosti bývalého výcvikového střediska Werwolfu. Obrovská detonace usmrtila téměř tři desítky osob a zničila zásoby důležitého materiálu. V důsledku této sabotáže proběhl takzvaný Ústecký masakr, během kterého čeští obyvatelé stříleli do skupin sudetských Němců připravených k odsunu.

Jak dlouho po válce německé jednotky operovaly?

Je známo, že o celém incidentu informovala tajná vysílačka werwolfů. Podle historiků vysílačka vysílala až do konce léta 1945. S německými vlkodlaky jsou ale spojovány i vraždy československých policistů v roce 1946. Kdo, jak dlouho a odkud diverzní jednotky Werwolfu řídil? To se nejspíš již navždy zůstane zahaleno rouškou tajemství.

 

Reklama