Zatímco mladí vzali roušky útokem a nosí je po městě, v obchodech i v MHD, starší se nošení stále brání. Od středeční půlnoci je ale rouška na veřejnosti nutností. Má však toto vládní opatření vůbec nějaký smysl?
Především starší generace by nošení roušek ráda bojkotovala, má k tomu hned dva důvody. Řada seniorů tvrdí, že na nich už nezáleží, tak nač nosit přes půlku obličeje nějakou ochranu, a jiní zas nechtějí vypadat jak šašci.
Nošení roušek, šátků, šál, kapesníků či jakékoliv jiné ochrany přes ústa a nos ale smysl má, a to velký. Představte si totiž situaci. V jedné místnosti jsou dva lidé, jeden je zdravý a druhý nemocný, oba ale mají roušku. Viry v kapénkách tak při cestování od jednoho k druhému musí překonat dvojí bariéru. Ty velké a těžké kapénky se zachytí už v roušce nemocného, další, které vyletí a rozptýlí se do prostoru, musí projít rouškou zdravého. Rouška opět zachytí část kapének a do těla se tak dostane jen minimum nejmenších kapének. S těmi si ale imunitní systém hravě poradí. Čím více virů tak zůstane ve vzduchu a neprojde jak rouškou jednoho, tak i druhého, tím lépe.
Heslo „Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška chrání mě,“ které nyní můžete vidět všude na internetu proto není žádný výmysl propagátora a velkoprodejce roušek, jak by se některým mohlo zdát. Nošení roušek může výraznou měrou ovlivnit šíření koronaviru v Česku, pokud budou všichni nosit roušky, je šance, že naše křivka nakažených a mrtvých nebude tak strmá jako v Itálii, ve Španělsku, v Německu nebo v Číně.
Italský scénář si přeci nikdo v ČR nepřeje, tak noste roušky a nestyďte se za to, na všech záleží!
