Dnešní výlet začneme ve Hřensku, u autobusové zastávky Hřensko – Pravčická brána. Autobus jede z Děčína od vlakového nádraží. Výlet je dlouhý jen pár kilometrů, a proto si konečný cíl určeme sami přímo na místě. Atraktivních turistických cílů a kvalitních rozcestníků je po celém Českém Švýcarsku nespočet.
Máme-li rádi skalnaté terény a úchvatné vyhlídky, nalézáme se v ideální oblasti. Z autobusové zastávky se vydáváme přes silnici do lesa. Nemůžeme zabloudit, upoutávek a informací je všude dostatek.
Vstupujeme do lesa. Cestou míjíme několik cedulí, které zakazují vjezd cyklistům. Máme tedy před sebou neponičenou lesní skalnatou cestu. Informační tabulky nás také upozorňují, že se nacházíme v I. zóně národního parku a že se můžeme pohybovat pouze po značených cestách.
Těsně před dosažením cíle se setkáváme s odbočkou Jeskyně Českých bratří. Rozhodně si toto mystické místo nenechme ujít. Přijdeme na tiché místo. Vidíme převis a pod ním kulatý plochý kámen, podobný keltskému oltáři. Výhledy jsou zarostlé, ale pobyt zde je pro nás přínosem. Stoupněme si na zmiňovaný kámen a dle libosti na něm v klidu setrvejme. Můžeme myslet na svá přání, která se nám poté brzy vyplní. Můžeme také pociťovat po několika minutách léčivé brnění v nohou.
Vrátíme se na odbočku a pokračujeme vzhůru na Pravčickou bránu. Čekají nás krásné chvíle. V areálu je několik restaurací s uchvacujícími výhledy. Ty nejúžasnější výhledy na nejen České Švýcarsko si užíváme nahoře na vyhlídkách. Na ně se dostaneme po četných skalních a železných schodech. Nenechme si je ujít, nikdy na ně nezapomeneme.
Všude vládne vskutku alpská vysokohorská atmosféra. Nebude se nám odsud chtít odejít. Přesto budeme muset. Pod areálem se u rozcestníku můžeme rozhodnout pro cestu po červené značce na Mezní louku. Můžeme se i vrátit stejnou cestou do Hřenska a prodloužit si ji dolů z kopce po silnici k soutěskám. Kamkoliv zde půjdeme, nebudeme litovat.
