Když se zeptáte lidí na nejvíce nenáviděná povolání, která je napadnou, kromě revizorů nebo politiků se na předních příčkách bezpochyby umístí exekutoři. Jde o nesmírně náročnou práci, zejména po psychické stránce – dlužníci jsou často agresivní, opakem jsou pak případy, kdy se lidé z přítomnosti exekutora úplně zhroutí. Špatná pověst exekutorů ale nesouvisí jen se samotnou náplní jejich práce, ale vedle toho i s mnoha excesy, jež se v minulosti děly. Zejména pak v době, kdy jedné exekutorské organizaci velel nechvalně známý vedoucí, na něhož samotného a na jehož úřad chodilo mnoho – a nutno podotknout že často i oprávněných – stížností.
Rozhodli jsme se vám zprostředkovat pohled člověka, který se exekucemi přímo zabývá a mobiliární exekuce sám vykonává – pan Roman toto povolání dělá už 10 let a má tak s nimi bohaté zkušenosti:
Hodně lidí exekutory pohrdá, ale někdo tu práci dělat musí – stejně jako třeba revizora
Uvědomuji si, že se jedná o hodně nevděčnou práci – většina lidí nás nenávidí (což pochopím u těch, co jim musíme zabavit majetek, ale kromě nich nás nesnáší i velká část veřejnosti). Přitom postupujeme striktně podle platného zákona a naším cílem rozhodně není nikoho poškozovat nebo někomu schválně brát věci. Je třeba si uvědomit, že mobiliární exekuce je až tím posledním krokem – předcházejí mu exekuce na příjem a následně na bankovní účet. Dlužník tak už předem ví, co může nastat, nehledě na to, že předtím mu přijde řada dopisů s upomínkami, telefonujeme mu a vždy se snažíme, aby došlo k dohodě. Bohužel, s některými lidmi se prostě domluvit nedá a nezbývá než přikročit k zabavení majetku. Samotného mě to nijak netěší, ale je to prostě moje práce a stejně jako třeba u revizorů je to profese, která je potřebná a někdo ji vykonávat musí.
TIP: Jaké jsou druhy exekucí a postup jejich uplatnění?
S dlužníky se vždy snažím domluvit, občas pak ani k exekuci nedojde
Osobně je mi dlužníků, které navštívím, často líto – zvláště pokud jde třeba o seniory, nebo jiné znevýhodněné skupiny obyvatel. Vždy se snažím nejdříve domluvit na splátkách – rozhodně mi oblepování majetku a následně jeho odvoz nečiní žádné potěšení. Bohužel s řadou lidí se prostě domluvit po dobrém nejde – někteří nás nechtějí pustit dovnitř, a tak s kolegou (vždy chodíme po dvou) musíme volat zámečníky, jiní jsou zase agresivní, a tak u exekuce musí být přítomná i policie. Nejraději mám ale případy, kde se vše vyřeší, dlužník sežene peníze nebo se domluvíme na splátkách a nemusím mu nic odvážet – takových případů je ale bohužel menšina.
Exekuce si vždy točíme na kameru, jinak už to dnes ani nejde
Samotný průběh výkonu exekuce vždy celý natáčíme na videokameru – je to naše povinnost a chrání to jak dlužníky, tak i nás (mimochodem stejnou možnost má i dlužník). Myslím si, že zavedení tohoto pravidla bylo jednoznačně dobrým krokem – ubylo tak nejrůznějších excesů a pochybení a exekutoři, kteří postupovali nezákonně, už si nemohou dovolit to, co dřív. Tito lidé nám navíc způsobovali špatnou pověst a lidé nás tak házeli do jednoho pytle s těmi neprofesionálními. Domnívám se, že dnes už dochází k různým pochybením jen naprosto minimálně a drtivá většina exekucí proběhne ze strany exekutorů v naprostém pořádku. Jen je škoda, že dlužníci často odmítají jakoukoli spolupráci, i když je to v jejich zájmu.
Do budoucna nás čekají změny – jsem zvědavý, jak se to dotkne naší profese
Poslední roky jsou v oblasti exekučního práva plné změn, a to zejména ve prospěch dlužníků. Jsem velmi zvědavý, jak dopadnou nejnovější návrhy, které by ještě letos měla sněmovna projednat. Jde například o zavedení teritoriality exekutorů, pravidla jeden dlužník – jeden exekutor a řady dalších novinek. Osobně se mi velmi zamlouvá myšlenka zavedení chráněného účtu, který koneckonců mají i v řadě jiných zemí – myslím, že to hodně lidem pomůže. Na druhou stranu se domnívám, že je třeba myslet i na zájmy věřitelů, protože i ti mají svá práva.
Myslím, že dluhy by se měly vždy splácet – to je základní pravidlo
Už odmalička mě doma učili, že dluhy se mají vždycky splácet. Tímto pravidlem jsem se vždy řídil a zastávám názor, že by to tak mělo být i v celé společnosti. Proto nesouhlasím s – dle mého názoru populistickými – návrhy na zrušení marných exekucí nebo dokonce dluhovou amnestii. Každý dospělý a svéprávný člověk by měl vědět, co podepisuje a k čemu se zavazuje, a ke svým dluhům se postavit čelem. Tím se rozhodně nezastávám různých lichvářů nebo jiných podvodníků, ale třeba lidí, kterým jejich nájemníci dluží za nájem nebo těch, kteří někomu v dobré víře půjčili peníze.
Dlužníkům bych poradil řešit věci co nejdříve, než bude pozdě
Pokud bych měl něco dlužníkům poradit, tak zejména to, aby svoje závazky začali řešit pokud možno ihned a nestrkali před nimi hlavy do písku. Mnoho lidí se mylně domnívá, že dluhy jen tak zmizí, ale to je obrovský omyl – s takovými dlužníky se setkávám často. Dluhy nikam nemizí, ale naopak neustále narůstají. Největší průšvih je to u některých nebankovních společností, které si účtují až nemravné sankce. Bohužel základní chyba je, jak už jsem uvedl výše, přímo u dlužníků. Je třeba se k dluhům vždy postavit čelem a něco s nimi dělat, i kdyby to mělo být oddlužení. To sice není nic příjemného (i když už se jeho podmínky zmírnily), dlužník má ale alespoň jistotu, že během tohoto procesu mu žádná exekuce na majetek nehrozí.
