Od roku 1998 připadá na 1. října Mezinárodní den seniorů. Organizace spojených názorů upozorňuje, že za deset let budou senioři tvořit 20 % světové populace. V České republice bude v roce 2030 přibližně 12 až 15 % obyvatel starších 80 let. Je společnost na stárnutí populace připravena?
Navzdory predikcím stárnutí populace jsou staří lidé a jejich podpora na okraji politického i společenského zájmu. To se odráží v nedostatku míst v domovech pro seniory i chybějících terénních službách. Co nejvíce ovlivňuje kvalitu života starší generace?
Kvalita života seniorů ve společnosti nejvíce souvisí s možností bydlení a dostupnosti péče, a tedy i s kapacitami sociálních služeb. Počet míst v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem (pro seniory s demencí) se za posledních deset let prakticky nezměnil a pohybuje se stále kolem 56 tisíc. Aktuálně roste pouze kapacita u soukromých zřizovatelů, naopak počet míst v krajských a obecních zařízeních stagnuje. Do roku 2050 je přitom potřeba navýšení počtu míst až na 92 tisíc.[1]
Prioritou je, aby senioři co nejdéle zůstávali ve svém přirozeném prostředí, tedy doma, s podporou rodiny a terénních služeb. To však není vždy možné. Poptávka po místech v pobytových zařízeních pro seniory se bude s prodlužující se délkou života rapidně zvyšovat. „Již dnes je nedostatek míst v domovech se zvláštním režimem pro nemocné s demencí či Alzheimerovou chorobou, péče o ně je totiž v domácím prostředí velmi obtížná a vyčerpávající. V posledních stádiích nemoci pak téměř nemožná,“ vysvětlila Andrea Masopustová, zdravotní sestra ze SeniorCentra SeneCura na pražské Klamovce. Podle České alzheimerovské společnosti naroste počet nemocných v příštím roce na 183 tisíc, v roce 2050 pak dokonce na 383 tisíc![2]
Odpovědnost za budoucnost seniorů je jak na straně státu, tak na přístupu veřejnosti k problému stárnutí a stáří. „Například dobrovolnictví je v Česku teprve na začátku, kdežto v jiných státech Evropy má velmi silnou a dlouhou tradici a je samozřejmostí, že lidé pomáhají v zařízeních pro seniory ve svém okolí, dobrovolníci se rekrutují i z řad rodinných příslušníků samotných klientů. Stáří je u nás stále tak trochu tabu,“ říká Věra Husáková, regionální ředitelka společnosti SeneCura, která provozuje síť center s pobytovou péčí zaměřenou z velké části na různé druhy demencí.
Východiskem z této situace by mohla být spolupráce státu se soukromými subjekty, jak je standardem v západních zemích, protože ty hrají díky vlastním investicím klíčovou roli v navyšování lůžkových kapacit pobytových sociálních služeb.
Zdroje:
[1] Pobytová zařízení pro seniory, Radek Novák, [online] dostupné z: https://www.csas.cz/content/dam/cz/csas/www_csas_cz/dokumenty/analyzy/Pobytov%C3%A1%20za%C5%99%C3%ADzen%C3%AD%20pro%20seniory_2018_12.pdf
[2] Zpráva o stavu demence 2016. [online] dostupné z: http://www.alzheimer.cz/res/archive/004/000480.pdf?seek=1492589048
