Mariánské poutní místo v Píšti přináší klid a vyrovnanost

Kostel sv. Vavřince s farou a slunečními hodinami, foto: Michal Klajban

Deset kilometrů severně od města Hlučín, přímo u polských hranic, se rozléhá malebná vesnice Píšť. Přes obec vede několik cyklostezek, díky kterým vesnici navštěvuje mnoho turistů a sportovců. My se však soustředíme na pohled do historie obce a přiblížíme Mariánské poutní místo.

Reklama

Obec Píšť patří k nejstarším obcím na Opavsku. První písemná zmínka se datuje k roku 1228, kdy Přemysl Otakar I. daroval vesnici velehradskému klášteru. Původní název vesnice byl Piesch. V roce 1520 přikoupil Bernard ze Zvole v Píšti svobodné fojtství s tvrzí, mlýnem a krčmou. Píšť od té doby do roku 1625 patřila k nedalekému městu Hlučín. Později byla obec prodána Bernardovi Lichnovskému. V době třicetileté války byla obec z velké části zničena a vypleněna. Bernard Lichnovský zemřel v roce 1635 a Píšť zdědil jeho syn Václav. Od roku 1660 náležela ves k Chuchelné.

Římskokatolickou faru v Píšti pravděpodobně zřídili mniši velehradského kláštera, ke kterému do roku 1439 náležela. V roce 1743 byl postaven Bernardem Lichnovským nový kostel zasvěcený sv. Vavřinci. Chrám stojí na starých základech původního kostela.

Kostel sv. Vavřince byl v roce 2006 ustanoven Mariánským poutním místem zasvěcený modlitbám za mír a usmíření mezi národy. V chrámu jsou k vidění dochované barokní sochy sv. Petra a Pavla a soubor pěti obrazů z roku 1748 od opavského malíře F. Lichta. Zajímavostí je obraz Matky Boží starý přibližně 280 let, který byl v roce 2001 korunován papežskými korunkami.

V roce 2003 byla dokončena v areálu poutního místa Lurdská jeskyně a venkovní křížová cesta z keramických reliéfů. Poutní místo v Píšti je vyhledávaným cílem mnoha věřících a příjemným místem k zastavení a harmonickém načerpání energie.

Reklama