Krvavá hraběnka

Zdroj: Pixabay.com
Krvavá hraběnka je románem americké autorky Lindy Laffertyové, která debutovala úspěšným románem Lazebníkova dcera, jenž se odehrává v rudolfínské Praze a Českém Krumlově. I Krvavá hraběnka má svým dějištěm k české kotlině velmi blízko, odehrává se totiž převážně na Slovensku.

Krvavá hraběnka nebo také Hraběnka upír či Čachtická paní jsou známá přízviska historické osobnosti známé pod jménem Alžběta Báthoryová, Alžběta Báthory či Erszbet Báthory. Žena, jíž v 17. století odsoudili ve slovenské Bytči za zavraždění více než šesti set mladých dívek, které vraždila s neobyčejnou bestialitou. Její krutost a pověsti o ní nepřestávají fascinovat ani po několika staletích. Alžběta je jednou z hlavních postav tohoto románu, šlechtična s ohromným majetkem, ohromující krasavice, příbuzná s hrabětem Draculou a mocná vládkyně rozsáhlého území a několika hradů. Její moc ohrožovala i samotného uherského krále Matyáše.

Reklama

Služebnice Zuzana, čarodějnice Darvulia či podkoní János jsou postavami, se kterými se potkáváme v kapitolách, které se odehrávají v 17. Století na Slovensku na čachtickém hradu.

www.martinus.cz/?uItem=190356/?z=KDG1KS&utm_source=z%3DKDG1KS&utm_medium=url&utm_campaign=partner
www.martinus.cz

Jungiánsky orientovaná psychoterapeutka Betsy, která se snaží pomoci své pacientce – mladé gotičce, Betsiina matka a bývalý manžel Betsy jsou dalšími účastníky tohoto napínavého románu. Betsy a její blízcí žije v americkém Coloradu. Jak a proč se jejich osudy protknou s Alžbětou Báthoyrovou jsou hlavním námětem celého románu.

Krvavá hraběnka je kombinací historického a dobrodružného románu. Prolínají se v něm časové i dějové linie.

Ideální čtení na léto, kdy se chce člověk odreagovat a nepřemýšlet na složitými a těžce stravitelnými knihami. Budete se bavit, budete napnutí a ještě se dozvíte něco zajímavého o historii Slovenska, Uher či o archetypální psychologii C. G. Junga.

Vydalo nakladatelství Jota.

„Objednala si česnekovou polévku, slovenskou specialitu, aby vyhnala ze svých kostí chlad. Celý den chodila po zřícenině čachtického hradu a porovnávala skici ze sedmnáctého století s jeho kamennými pozůstatky. Byla hrozná zima a na kamenech se třpytila jinovatka. Pod nohama jí prokluzoval zrádný terén. Ten den měla v kurzu jenom pět návštěvníků, zachumlaných do šálů a zimníků. Vyfotili si pár snímků a mazali po strmé cestě zpátky dolů, aby unikli větru.“

 

Reklama